Dobrý den,
chtěla bych Vás moc požádat o pomoc pro děti, které bez vlastní viny trpí. Jedním z nich je i mé dítě.
Můj syn Kryštof, nyní osmiletý chlapec, má velmi těžkou formu epilepsie. K ní se přidružil navíc i autismus. Nemoc se projevuje denně stovkami bolestivých záchvatů, často spojených se ztrátou vědomí. Kvůli tomu se nemůže intelektuálně vyvíjet, zůstává stále na úrovni jedno až dvouletého dítěte. Všichni rodiče své děti hýčkají, vychovávají a ochraňují. Totéž dělám pro své dítě já. Je tu ale jeden rozdíl. Zdravá miminka vyrostou a vyspějí, zatímco z mého miminka bude jednou chlap jako hora, ale miminkem zůstane po zbytek života. Kryštůfkovo vnímání běžného života je velmi omezené. Všichni okolo něj se snaží o co nejpříjemnější zážitky a nejpřátelštější zacházení, jak jen jeho stav dovoluje.
Kryštůfek, spolu s dalšími podobně postiženými dětmi, chodí do speciální školy. Je moc spokojený, ale chybí zde místo, které by bylo pro děti se speciálními potřebami útočištěm a oázou klidu ve světě, který je pro ně často absolutně nesrozumitelný, nepochopitelný a stresující.
