7. 7. 2026 18:18
Milí přátelé, milující rodino, kamarádi, známí i všichni laskaví dárci,
dnes jsou to zhruba dva týdny od založení sbírky, která dala naší mamince naději na léčbu TTF. Za tu krátkou dobu se stalo něco, co jsme si ani nedokázali představit.
Spojily se dvě komunity – česká i vietnamská – a společně ukázaly, že lidskost, soucit a ochota pomáhat neznají žádné hranice. Vidět, jak se lidé různých generací, kultur i životních příběhů spojili pro jeden společný cíl, je pro nás nesmírně dojemné a dává nám obrovskou naději.
Více než 600 z vás nás podpořilo a společně se podařilo překročit částku 600 000 Kč. Díky tomu už mohu s lékaři pracovat na domluvení brzkého zahájení léčby, kterou budeme měsíc po měsíci splácet.
Ze srdce děkujeme každému z vás. Děkujeme těm, kteří přispěli finančně, ale stejně tak těm, kteří naši sbírku sdíleli mezi své přátele, rodinu a kolegy. Každé sdílení pomohlo dostat náš příběh k dalším lidem a bylo stejně důležitou součástí celé této cesty. Velké poděkování patří také všem, kteří nám napsali povzbudivá slova, poslali zprávu podpory nebo na nás jen mysleli. Všechny vaše zprávy nám dodávají sílu zvládat nejtěžší chvíle.
Maminka si vaše vzkazy čte a jsou pro ni obrovskou oporou. Každé vaše slovo jí dodává odvahu a naději. Jako její děti vám nikdy nedokážeme dostatečně poděkovat za šanci, kterou jí – a vlastně celé naší rodině – dáváte. Šanci bojovat, podstoupit léčbu a být spolu o něco déle.
Ačkoliv jsem sama lékařkou, je pro mě jako pro dceru velmi těžké mluvit o maminčině nemoci. O to více si vážíme toho, že jste se rozhodli jít touto cestou s námi. Vaše víra, podpora a důvěra pro nás znamenají mnohem víc než jen finanční pomoc.
Děkujeme celé české i vietnamské komunitě, našim přátelům, rodině, známým i lidem, které jsme nikdy osobně nepotkali. Děkujeme všem, kteří přispěli, sdíleli, povzbudili nás nebo na nás jen mysleli. Ukázali jste nám, že když se lidé spojí, dokážou velké věci. Vaši laskavost, solidaritu a obrovská srdce si poneseme navždy.
❤️ Z celého srdce děkujeme, že v tom nejsme sami