SENIOŘI manželé Krajíčkovi z Bravantic šli krok za krokem za svým snem – pořízení domku na poklidné stáří. Místo toho i půl roku po povodních stále bojují s jejími ničivými následky…
Se slzami v očích Zlatka vypráví:
"V sobotu 14. září hlásili v televizi povodně. Nevěřili jsme tomu – až do chvíle, kdy k nám přišel starosta a oznámil, že máme třetí povodňový stupeň. Manžel odvezl sousedku s malými dětmi na kopec, odkud ji pak bratr vzal k rodičům. Sám už se ale domů nedostal a auto musel nechat nahoře. Voda stoupala na zahradě a během dvou hodin se dostala až do domu – a vystoupala do výšky 120 cm. Bylo to tak rychlé, že jsme stihli vynést na půdu jen pár dek, oblečení, léky, doklady a kocoura Mikeše. Celou noc jsme strávili na půdě…"
"V pondělí ráno voda opadla, ale všude bylo bahno a nánosy. Odpoledne dorazila rodina a přátelé, aby nám pomohli s úklidem. Vynosili jsme ven všechno zničené: sedačku, ledničku, pračku, myčku, koberce, nábytek, oblečení… Zůstalo nám jen to, co jsme zachránili na půdu nebo měli na sobě a několik měsíců jsme žili provizorně v jediné místnosti. Zima však odhalila další rozsah škod." smutným hlasem uzavírá Zlatka svůj příběh.
Osud této rodiny mi není lhostejný a jako zakladatelka této sbírky bych si moc přála, aby Krajíčkovi mohli co nejdříve opět žít život v domku, jaký si vybudovali pro odchod do důchodu, aby byli znovu šťastní jako v době před záplavami, které jim zničily kompletní vybavení domu a po zimě se projevilo plno další venkovní zkázy na domě, hospodářské budově, chodnících, terasách a příslušenství.











