Pomohli jste Nerovi k operaci

Nechval dne před večerem. I tak by se dala nazvat moje aktualita druhý den po operaci 😕 

Bohužel se vyskytly pooperační komplikace – kombinace mnoha léků, stresu a delší anestezie způsobily pooperační kolaps. Játra nestíhala všechno odvést a došlo k intoxikaci. Nero navečer odmítal už všechno včetně vody ze stříkačky. Nakonec se sesunul k zemi a vypadalo to dost děsivě.

Našla jsem zvířecí záchranku (děkuji za tuto službu!🙏) a za pomoci skvělého pana záchranáře jsme ho dopravili na pohotovost. Noc a den strávil na kapačkách pod dohledem lékaře a odpoledne už chodil. Další den následovala kontrola na chirurgii a pak ještě celý víkend dojíždění na injekce a vymačkávání hnisu z rány. Žrádlo jsme do něj dostávali po lžičkách, ale po aplikaci Mirtazapinu se konečně šestý den rozjedl.

Oblast pod uchem mu ale hodně otékala a sekret z rány tekl 24/7, tak nakonec se po deseti dnech přistoupilo k revizi rány, dodatečné drenáži a sešití kousku boltce. To už zvládnul v pohodě. Byl na jaterní dietě, doplňcích stravy na podporu jater, každý den jsme poctivě čistili a proplachovali, jemně vymačkávali sekret z drénů a na veterině byli častěji, než jsem si dokázala představit. Vtipná poznámka pana chirurga – „vás teď vidím častěji než svoji ženu“ – mluví za vše 😄

Ale povedlo se! Dnes je to 3,5 týdne od operace. A Nero už je zase ten hafan, jak ho známe – mrská ocasem, poklusává si po zahradě, chodí na procházky a kontroluje každý pohyb na ulici 🥰

Nebýt této sbírky a vás všech, kteří jste nám pomohli, museli bychom ho nechat na pohotovosti utratit. Celkové náklady se totiž vyšplhaly do takových částek, že už to raději nepočítáme. Jeden den jsme byli na účtech úplně na nule, ale nelitujeme ani jedné koruny navíc. Naše snaha o jeho zotavení byla navíc přímo úměrná vzpomínkám na tátu, který přes veškerou péči svůj boj s nemocí prohrál.

Ablace zvukovodu s osteotomií je jedna z nejsložitějších operací v oblasti měkkých tkání. V kombinaci s jeho věkem a následným kolapsem se i doktor obával nejhoršího. Ale jak jsem psala v prvním příspěvku našeho příběhu – on tu prostě chce být a chce dávat na mámu pozor 🙂 

Plné zotavení, chuť k jídlu i do života, bez neurologických či jiných komplikací, které jsou u této operace běžné. Je to náš kluk šikovnej 😙 Bezesné noci, nervy, 3× denně léky, několikrát denně ošetřování rány, vyvařování  jídel pro regeneraci jater, nespočet kontrol a návštěv veteriny … Jsem strašně unavená, ale šťastná. Hlavně za mámu, která má už zase svého miláčka, o kterého se může starat, mazlit se s ním a protáhnout se s ním na procházce.

Ještě jednou vám všem moc děkujeme a přejeme vám krásné velikonoce plné sluníčka a pohody 🌸🌷🌞