Představení sbírky
Mojí mamce a celé naší rodině se obrátil život vzhůru nohama na konci června loňského roku. Mamka byla aktivní, ráda sportovala a užívala si života. Z ničeho nic, tři dny před plánovanou dovolenou, však začala mít nekontrolovatelné stavy na polovině těla, a jak se o pár dní později ukázalo, jednalo se o epileptické záchvaty způsobené nádorem na mozku. V tu chvíli se vše změnilo. Mamka o pár dní později podstoupila náročnou operaci mozku, při které se podařilo nádor celý odebrat. Podle rychlé pooperační biopsie byl nádor na hraně mezi zhoubným a nezhoubným typem. Tato zpráva nás všechny nesmírně potěšila a podpořila v dalším boji. Další rána však přišla necelý měsíc poté. Výsledky biopsie se nepotvrdily a diagnóza byla nejhorší možná – jednalo se o nejagresivnější kategorii 4, glioblastom. Svět se nám zhroutil, ale nehodlali jsme se vzdát. Objevily se pooperační komplikace a problémy se snášenlivostí agresivní léčby ozařováním a chemoterapií, ale stále bojovala jako lvice. Po čase se vše začalo obracet k lepšímu – vyrazili jsme do přírody, na milovanou chalupu a znovu sedla i na kolo.
O rok a jeden měsíc později jsme se po všech úspěšných magnetických rezonancích rozhodli vyrazit na dovolenou k moři. Čtyři dny před odjezdem se však opět vše zhroutilo – mamka dostala velký epileptický záchvat a potvrdilo se to, čeho jsme se báli nejvíc. Onemocnění se vrátilo a udeřilo velmi těžce. Mamka podstoupila další těžkou operaci, ale nádor se již nepodařilo kvůli jeho umístění odstranit celý, a malý kousek zůstal. Nyní mamka začíná s následnou léčbou ozařováním, ale nádor mezitím bohužel prorůstá dál do mozku. Samotné ozařování ho nedokáže zastavit, existuje však nová léčba v zahraničí, která by mohla pomoci dostat jej pod kontrolu a získat drahocenný čas.
Komu pomůžeme?
Markéta v červenci oslavila teprve 56. narozeniny. Má dvě děti a milujícího manžela, kteří by pro ni udělali cokoliv na světě, aby ji zachránili. Věnovala jim celý svůj život. Markétě zemřela maminka ve věku 60 let na rakovinu a o tátu se v posledních letech jeho života denně starala. Miluje svou malou rodinu a nikdo z nás si nepřeje nic víc než to, aby tu s námi mohla zůstat o pár let déle. Aby mohla vidět svého syna převzít univerzitní diplom nebo aby poznala děti své dcery, na které se tak těší. Tento nerovný boj prostě nemůžeme vzdát.
