Představení sbírky
Marie si za svůj život zakusila mnohé. Odložení vlastní matkou, vydírání, týrání od partnera, po kterém zůstala ochrnutá a mnohé další. Přečtěte si její příběh a přispějte. Díky Vám bude mít šanci na důstojnou alespoň druhou půlku svého života.
Komu pomůžeme?
Někomu se poštěstí a má od narození šťastný život a někdo bohužel naopak. A to je přesně případ paní Marie, které je sice nyní 51 let, ale za svůj život si zakusila víc než dost. Když se narodila, vlastní nezletilá matka o ní neměla zájem, a tak vyrůstala s babičkou a dědou. S matkou ale v kontaktu zůstala a o to víc jí bolelo, když si matka našla nového partnera, měla s ním další 3 děti a všechny si nechala. Navzdory tomu se snažila o normální život. Bohužel se u ní projevila oční vada a tupozrakost. I přesto řádně vystudovala zdravotní školu jako pečovatelka. Práci se jí podařilo najít pouze brigádně a to v pekárně a k tomu pobírala invalidní důchod. Když zemřel děda a následně i babička, přestěhovala se ke své matce. Našla si partnera, se kterým měla dceru. Zdálo se, že její život nabral správný směr. Jenže soužití s matkou nebylo jednoduché, jelikož matka byla alkoholička, trestně stíhaná, za napadení svého muže. Marii navíc využívala jen pro její důchod. Po narození dcery se nepohodly a Marie i s dcerkou skončily v azylovém domě. Matka dělala Marii stále problémy, snažila se získat její dceru do péče, což se jí naštěstí nepodařilo. Toto vše vyústilo v odebrání
dcery a umístění do dětského domova. Tam za ní paní Marie dojížděla. S otcem dcery byla celou dobu v kontaktu a brzy na to se jim narodila i druhá dcera. Partner je ale po narození druhé dcery nakonec opustil a nikdy neplatil výživné. Vzhledem ke špatné finanční situaci i zdraví se Marie rozhodla pro nejtěžší krok v životě a podepsala souhlas s umístěním první dcery a následně i druhé dcery do pěstounské péče. Aby si nová rodina mohla vzít obě holčičky a ty zůstaly tak spolu. Po nějaké době si Marie našla nového přítele, za kterým se přestěhovala na ubytovnu. Přítele milovala a ač měl problémy s alkoholem, doufala, že se jí ho podaří zachránit. Místo toho on potopil ji. Přítel ji týral, takže se její už tak chatrné zdraví zhoršovalo. Začaly bolesti hlavy a po vytrvalém fyzickém násilí dokonce ochrnula na pravou stranu těla. Snažil se ji vystěhovat z ubytovny a vzhledem ke špatnému stavu kdy vážila asi 45 kilo, zavolal do nemocnice, ať si pro ni přijedou. V nemocnici si ji nechali a po nějaké době jí umístili na oddělení LDN. Protože nikoho neměla, tak nakonec skončila již ve svých 49 letech v Domově pro osoby se zdravotním postižením.
Aktuálně ji trápí velmi špatné oči má 12 dioptrií, velké bolesti hlavy, omezenou pohyblivost pravé strany těla a psychické problémy. Trpí na bludy a představy. V Domově se díky pravidelné rehabilitaci, stravě, procházkám i společenským akcím, zdraví o něco zlepšilo. I tak už paní Marie navždy zůstane invalidní, nemocná a nesoběstačná.
