Daniela střídavě tráví svůj život doma s maminkou a v Jedličkově ústavu v Liberci. V Jedličkově ústavu bydlí ve skupinovém bytě, kde je kladen důraz na nácvik sebeobslužnosti a praktických dovedností v běžném životě. Největší překážkou je pro Dandu její nepohyblivost, a proto navštěvuje rehabilitace, jejichž cílem je celkové větší rozpohybování a zapojení rukou do každodenních činností. „Jsem přesvědčená, že tato terapie zlepší její celkové držení těla, uvolní spasmy a posílí svaly. Pokud by se podařilo Dandu rozpohybovat, měla by hodně ulehčený život a nácvikové bydlení by možná pro ni mohl být takový restart v jejím životě a naděje na samostatnější život a třeba někdy … snad i samostatné bydlení s dopomocí při hygieně, vaření, doprovodu aj. “ doplňuje maminka Zdena.
