Proč Dobrovýzvu zakládám
We want to support little Michaela in her rehabilitation process so she can soon walk, run and play like other kids do.
My son and I met Michaela and her family during hippotherapy that also my son has been going through when his physical development was delayed due to a light hypotonia at his birth. It was the regular hippotherapy combined with swimming, physio exercises and other outdoor activities that made my son to become physically strong and healthy. But not every child has the journey so easy. Little Michaela has a strong muscle hypotonia, growth retardation, delayed psychomotor development and shortened tendons. Her knees are always crooked and she can't straighten them properly. In spite of her parents doing all they can to support her recovery, there is a special neurorehabilitation and exercise program that could help Michaela but it is expensive and insurance company does not pay for it.
In September, me, my son and my father (3 generations of Walker's family) will walk the Camino Pilgrimage (English route) from Ferrol to Santiago de Compostela (116km in 10days). We would like to do this walk both for our own achievement and experience but also for a greater cause.
We ask you to help us collect the money for little Michaela so she can improve her mobility and fully play with other kids like every child would wish to do.
............
Chceme Míšu podpořit v jejím rehabilitačním procesu, aby mohla brzy chodit, běhat a hrát si jako ostatní děti.
S Míšou a její rodinou jsme se seznámili při hipoterapii, kterou podstoupil i můj syn, když se jeho tělesný vývoj opozdil kvůli lehké hypotonii při narození. Byla to pravidelná hipoterapie spojená s plaváním, fyziocvičením a dalšími outdoorovými aktivitami, díky kterým se můj syn stal fyzicky silným a zdravým. Ne každé dítě má ale cestu tak snadnou. Míša má svalovou hypotonii, opožděný růst, opožděný psychomotorický vývoj a zkrácené šlachy. Kolena má neustále pokrčená a nemůže si je pořádně narovnat. Přestože se její rodiče všemožně snaží podpořit její uzdravení, existuje speciální neurorehabilitační a pohybový program, který by Míši mohl pomoci, ale je drahý a pojišťovna ho nehradí.
V září já, můj syn a můj otec (3 generace Procházkovic rodiny) půjdeme poutní cestu (anglická trasa) z Ferrolu do Santiaga de Compostela (116 km za 10 dní). Chtěli bychom tuto cestu podniknout nejen jako novou zkušenost a dobrodružství, ale také pro podporu něčeho většího.
Pomozte nám tedy na této cestě vybrat peníze pro Míšu, aby mohla zlepšit svou pohyblivost a hrát si plnohodnotně s ostatními dětmi, jako by si přálo každé dítě.
Představení sbírky
Ahoj moji dárci. :) Jmenuji se Míša a v únoru jsem oslavila 4 roky bojovného života. Jsem taková malá treperenda. A i když zatím stále nechodím tak se nevzdávám a bojuji. A jakou že to vlastně mám diagnózu?
Na to zatím nikdo z lékařů nepřišel a čekáme na několikátou genetiku, tak uvidíme, co to bude . Pokud ne, tak mě čeká magnetická rezonance zádiček. Akorát co vím, tak mi neslouží nožičky – mám hypotonii svalů, růstovou retardaci, opožděný psychomotoricky vývoj a zkrácené šlachy. Kolínka mám pořád zkrčené a ne a ne je pořádně narovnat. Tak mě mamka s taťkou budou pořizovat ortézy na kolínka, vozíček a ještě k tomu potřebuji hodně cvičit. Jak v lázních, tak i v Brně na Neurorehabilitaci. Jenže tady to nákladné cvičení nejde bohužel na pojišťovnu a já bych tak moc chtěla chodit. Proto se milý dárci obracím na Vás s pomocí k dosažení k mému vytouženému cíli . :)
Komu pomůžeme?
A asi se ptáte, kdy na to mamka s taťkou přišli, že semnou není něco v pořádku. Začalo to, když jsem se narodila. Od pana doktora jsme se dozvěděli, že mám rozštěp patra spojený s nosem a ještě navíc jsem byla zkroucená jak rohlík. Než mě to zašili, tak jsem si párkrát poležela v nemocnici se zápalem plic a s mlíčkem na plicích. No a kousek po mých prvních narozeninách mě to zašili a já se učila jak mám správně jíst a kousat.
Abych Vám řekla pravdu byla to šílená dřina. Mamka semnou navštěvovala a navštěvuje do teď jednu úžasnou paní doktorku na logopedii, která mě naučila jak mám kousat a pít. A to si mamka s taťkou a starší bráška mysleli, že ani nebudu mluvit. To mě naučila, i když to ještě není žádná hitparáda. Občas mi rozumí a občas mám den, kdy tak huhňám, že i pantomima by byla lepší .Tak uvidíme v září na kontrole, kde mi budou dávat do nosu mini kamerku přes hadičku, zda budu muset na další operaci. A to už jsem ty operace měla dvě. Ještě mě pod celkovou narkózou vytrhli dva zoubky a aby toho nebylo málo, tak ještě chodím na neurologii. Ale tam je taky paní doktorka strašně fajn. Teď mě ještě čeká ortopedie na moji vykroucenou nožičku, tak snad ji pomůžou a ještě půjdu na emg hlavičky. A jak se jinak mám? Jinak si nestěžuji. Aspoň ne tak jak mamka s taťkou. Prý jsem už strašně těžká, že už bych mohla chodit. Mamka musí chodit na rovnání zad jak ji dávám zabrat. Ale jinak jsem jejich zlatíčko, které strašně moc milují.
Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?
A na co budou penízky použity, když se podaří vybrat celá finanční částka? Na speciální program Reha klim v lázních a na neurorehabilitace, které začnu absolvovat tady u nás v Brně . Co když se nepodaří vybrat celá částka, ale jen část? Tak mi mamka s taťkou zaplatí aspoň cvičení a pak se pokusíme bojovat dál. Tímto bych chtěla všem moc poděkovat . Vaše Míša
