A takhle začal Natanielův příběh.

Ahoj, jmenuji se Nataniel Hanuš a toto je můj příběh. Vše začalo, když táta s mámou měli 14 dní před svatbou. Řešila jsem tehdy s pediatričkou potravinovou alergii. Jela jsem se synem na odběr krve a po pár hodinách mi zvonil telefon od pediatričky s tím ,že Naty má s moc vysoké jaterní testy a ať jsi jdeme honem pro zprávu a jedeme do nemocnice. Ve FN Motol syna odebrali a poslali na gastroentologii. Ty nás po odběrech poslali domu s tím, že za dva dny máme přijít znovu na odběry. Takhle to bylo celých 14 dní. Den před svatbou nám Dr. v FN Motol sdělila, že ještě ráno ( v den svatby) musí Naty na odběr ,že se muže stát ,že tam bude muset zůstat. Podle výsledků na svatbu mohl ale s tím ,že druhý den už je nutná hospitalizace. Svatbu jsme si neužily, jelikož nikdo pořádně nevěděl, co s Natem je .A tak jsme svatební cestu trávily v nemocnici a po různých vyšetřeních, až jsme byly odesláni na Neurologii. Tam nám bylo sděleno, že má vysoké svalové hodnoty a je potřeba udělat genetické testy. S neurčenou diagnózou nás pustily druhý den domů. Na výsledky z laboratoře jsme čekali 3/4 roku. V létě 2017 se nám změnil život, na Neurologii nám byla sdělena Natanielova diagnóza : Svalová dystrofie typu Duchenne. Byl to neuvěřitelný šok a směsice pocitů. Na toto progresivní onemocnění neexistuje lék. Od té doby děláme co můžeme, cvičíme, dáváme vitamínové doplňky a snažíme se s Natem dělat všechno tak, jako by neměl žádné genetické onemocnění a mohl si naplno užívat života.