Syn Tomáš je od roku 2003 na vozíku po fraktuře krčních obratlů C4. Od roku 2006 se o něho starám sám. Po předloňské dopravní nehodě mám problém s krční páteří, která mi někdy zabraňuje řídit a musím říci sousedovi. Loni nám auto vypovědělo službu a tak spoléhám na pomoc souseda.
Syn přišel s návrhem, že si udělá řidický průkaz, aby mohl řídit, když budu mít problémy. Zažádali jsme o dotaci ÚP a dostali jsme 200 000 Kč, jelikož se auto bude muset předělat na ruční řízení, chceme koupit co nejmladší auto, aby vydrželo co nejvíce, v ceně od 350 000 Kč.
Auto potřebujeme hlavně na návštěvy lékařů, každý měsíc na kontrolu chronických ran, jelikož syn má neustále otevřené defekty na nohou, rána vydrží otevřená rok a půl, pak se uzavře a po deseti dnech se zase otevře. Za 18 let nebyl rok, kdy by neměl nějakou otevřenou ránu. Nejhorší bylo, když jsem ho odvezl do nemocnice s ránou velkou jako pětikoruna a vrátili mi ho s vykostěnýma stehny od kyčelního kloubu ke koleni, takže když ho sestra z domácí péče převazovala, viděl jsem celou stehenní kost na obou nohách. Po roce a třech operacích se mu stehna zahojila, od té doby má již drobné defekty na nohou, které se zavírají a otevírají.
Žijeme v DPS v 2+KK s fenou německé dogy Freyou. Před rokem jsme měli ještě asistenčního psa Bena, který pomáhal synovi se svlékáním a podával mu věci. Freya byla jednou tak vysoká a přesto Bena poslouchala, on ji nemusel ani obcházet, podlézal ji. Umřel však na rakovinu. Freya od něho hodně odkoukala. Pomáhá psychicky, pozná kdy je syn nervózní, hned k němu přiběhne a začne se mazlit. Mě hlídá ohledně mého tlaku, který mi lítá od té bouračky, teď už je to dobré, ale těsné po bouračce jsem dvakrát omdlel od nízkého tlaku, dvakrát mi pak při procházce pomohla Freya, byla na vodítku 8m ode mne, když jsem začal cítit, padnu, rychle se otočila a přiběhla ke mně a podepřela mě zadkem a to dělala celou dobu než jsme došli domů, od té doby se pořád otáčí a kontroluje mě.
