Pro manžela Pavla na boj s krutou diagnózou

Milí příbuzní, přátelé, kolegové, chachaři, známí i neznámí. ALS (amyotrofická laterální skleróza), to je ta krutá diagnóza, kvůli, které najednou můj manžel, Pavel Drexler, nepřišel do práce, přestal chodit na fotbal, na páteční pivo, přestal vám brát telefony, psát zprávy, mailovat, komunikovat, a chodit na dlouhé procházky s naším psem Lordem. Ne, že by nechtěl, nemůže. Už delší dobu je úplně závislý na mé péči. Neovládá ruce, stěží ujde s moji pomocí pár kroků, špatně komunikuje, a už i na krátkou vzdálenost usedá na invalidní vozík. 

Pavla jsem potkala v roce 1989. Vojáka, který se do roka stal mým manželem, a o pár let i otcem našich dvou synů. 32 let běžných starostí, pak očkování na Covid 19, a pak už se začal odvíjet úplně jiný příběh. Těžká vada řeči, zhoršení jemné motoriky, postupná slabost horních končetin, a více než rok nevědomosti co se děje. Listopad 2022 mu/nám navždy změnil život. Po sdělení diagnózy nám Pavel řekl: „tohle je výzva, nic se nemění jedeme dál“, ale nepřál si, abychom jeho diagnózu sdělovali. Od „toho“ osudného dne uběhlo půl roku, a i když už Pavel není dávno voják, ten bojovník v něm pořád je. Každý den cvičí co mu tělo dovolí, a dojíždíme už přes půl roku na neurorehabilitační kliniku. Jeho disciplína je obdivuhodná,  ale tahle nemoc je tak strašná, že vydržet bojovat, udržet si čistou mysl a dobrou náladu, vyžaduje čím dál více sil, a bohužel i čím dál více peněz. Kdo ho znáte, víte jak miluje cestování a Baníček. Cestování a fotbalu zůstal věrný, ale poslední půlrok bohužel už jenom v křesle u televize. Mým přáním je, aby se dostal někde jinde, než jenom na kliniku nebo k lékaři. 

Sbírku jsem se rozhodla vypsat, protože tato nemoc je opravdu krutá. Kromě toho, že musíte bojovat s psychikou, fyzičkou, financemi, musíte jako bonus bojovat s úřady.

Peníze ze sbírky budou použity na všechno co mu ulehčí boj s touto krutou nemocí, na všechno co nehradí pojišťovna. 

A to především na koupi auta vybaveného na převoz vozíčkáře s nájezdovou plošinou, elektrický pohon k invalidnímu vozíku, vybudování bezbariérové koupelny, pořízení kompenzačních pomůcek, na fyzioterapeuty, logopeda a ostatní služby poskytované v soukromé neurorehabilitační klinice AXON ve Zlíně, a na další možnosti podpůrné léčby. 

Všem, kteří jste dočetli Pavlův/náš smutný příběh až do konce, a rozhodnete se tak či onak, děkuji, a přeji krásné dny v plném zdraví, Zdena, manželka.