Bude tomu skoro sedm let, co se jedné rodině změnil život. A přitom to začalo jako kterýkoliv jiný šťastný příběh. Narodil se jim krásný a zdánlivě zdravý syn Filípek.
Filípek po narození skoro nespal, což více méně přetrvává dodnes. Měl problémy s motorikou i vylučováním. Ve 2,5 letech mu byl diagnostikován dětský autismus. V té době měl několikrát denně silné agresivní záchvaty, ničemu kolem sebe nerozuměl a neuměl si o nic říct, což zesilovalo jeho frustraci a agresivní chování vůči sobě i ostatním. Kolem 3. roku života začala Filipova rodina s aplikovanou behaviorální analýzou (ABA). Společně s terapiemi ABA Filip dochází pravidelně na ergoterapie, hiporehabilitace, motorické terapie a další. Tato komplexní péče Filípka společně s domácí prací po malinkých krůčcích posouvá vpřed.
V současné době je tak 6,5 – letý Filip na úrovni 2,5– letého dítěte. O některé věci si umí říct, některé pojmenovat a něčemu již rozumí. Stále se ale potýká s vnitřními agresivními stavy a se silným deficitem v socializaci. Ve zkratových situacích ubližuje sobě a svému okolí. Úsilí, které vynakládáte se vám nevrací tak jak byste si přáli, musíte se radovat z maličkostí a těžké dny prostě jen „přežít.“
Tento rok je posledním předškolním rokem, než Filip začne novou kapitolu – nástup do speciální školy. Díky těmto terapiím se bude zkoušet učit základům grafomotoriky, počítání, ale i obyčejným dovednostem jako je sezení u stolu po dostatečně dlouhou dobu, akceptaci požadavků i tomu, jak se vyrovnat s tím, že věci, které by v danou chvíli chtěl, nejsou možné.
S Katkou se známe 15 let a je pro mě velice těžké vidět, když Filípek se zlostí v očích fyzicky ubližuje člověku, který mu obětuje celý svůj život. Mámě.
