Představení sbírky
Ahoj, jmenuji se Terezka a je mi 15 měsíců. Přestože neumím psát ani číst, chtěla bych prostřednictvím rodičů říct svůj příběh.
Na začátku letošního roku jsem se nakazila chřipkou a začalo se mi špatně dýchat. To co vypadalo jako nevinný kašel, přerostlo do několika měsíční hospitalizace v nemocnici.
Komu pomůžeme?
Narodila jsem se mamince spolu s mojí sestřičkou Emmou o měsíc dříve. (Áno pocházím z dvojčátek ♥️♥️)
Při samém začátku vypadalo, že budeme obě prospívat a zdravě růst. Bohužel, pro mě bylo vše těžší a nevyvíjela jsem se stejně jako sestřička. Mamka s taťkou se mnou docházeli každý týden na rehabilitace a snažila jsem se vše dohnat. Nebylo to lehké, ale už tehdy jsem byla velká bojovnice.
Na začátku roku v čase hospitalizace v nemocnici lékaři zjistili, že mám mnoho vrozených vad. Krom jiného mám srdíčko málinko posunutý doprava, ale v tak malem tělíčku to znamená mnoho, tlačí na průdušky, které se nemohli vyvíjet normálně, ale jsou zúžené a při nemoci za zúží ještě více. Proto je pro mě každá nemoc velké riziko. Nebýt chřipky nic z toho by jsme nevěděli. Já jsem se ale nevzdávala a bojovala. Musela jsem na operaci, kde se to snažili napravit, ale pořád se po pár dnech průdušky zase stáhli a já nemohla dýchat.
Bohužel z častých endoskopických vyšetření se objevil problém i na plíci, a hrozilo že o ní přijdu. Lékaři museli můj zdravotní stav konzultovat v zahraničí, kde nám dali možnost, speciální operace průdušek, která se tady v České republice ještě nedělala. Naštěstí mám skvělé a šikovné lékaře, které mi chtěli pomoc a pustili se do toho i s rizikem. Díky ním se teď už můžu zotavovat na standardním pokoji spolu s maminkou. Čeká mě ještě hodně rehabilitací, musím se naučit znovu papat i správně pohybovat. Ale už teď mi je každým dnem lépe a na všechny kolem se pořád usmívám. Maminka mi od narození říká, že jsem její jemnústka, ale co se začali tyhle trable, dokola poslouchám, že jsem největší hrdinka co zná.
