Pomohli jste Malině a Koblížce žít život bez bolestí

Ahoj všichni, rády bychom Vám představily náš příběh. Jsme dvě pětileté, neskutečně milující Bull ségry, se kterými se život opravdu nemazlil.

Když mě Koblížce padl půl rok, projevily se mi dvě srdeční vady, zvětšené srdce, plus silná arytmie. Projevuje se to nečekaným záchvatem dušení, kdy se panička modlí, abych se neudusila. Ségře Malině se projevily stejné srdeční vady jen o půl roku později. Bez správné léčby, by se nám srdíčka dříve nebo později zastavila.

Krátce potom se nám oběma projevila silná alergie na všechny druhy roztočů, kdy nám bez léků mokvají nohy a prochodíme si je až do živého masa.

Asi nejhorší zpráva přišla, když byly Malině dva roky, byla jí diagnostikována Dysplazie loketního kloubu (DLK) pravé přední končetiny ve fázi totální eroze. Museli jí uříznout část kosti, a chrupavku ve stavu másla doslova vyškrábnout. Do této doby jsme naší Malinku s paničkou ještě nikdy neslyšely naříkat bolestí. Následovala dlouhá, náročná a velmi nákladná rekonvalescence pomocí aquaterapií, magnetu, balančního cvičení a manuálních technik. Navíc se po operaci Malině uvolnil svěrač, takže bez léků se nevědomě počůrává.

Jenže náš příběh stále nekončí. O dva roky později jsem začala kulhat i já, Koblížka. Diagnóza? Hádejte, dysplazie loketního kloubu pravé přední končetiny druhého stupně. Následovala stejná rekonvalescence. Hold špatné geny, jsou špatné geny a ani prvotřídní výživa a doplňky to nespraví.

Osud si pro nás, ale připravil ještě další ránu. Loňský rok, mě Koblížce, unikala moč, padl verdikt, který nikdo nečekal, Adisonova choroba, kterou způsobuje špatná funkce nadledvinek, léčba probíhá injekčně kortikoidy, ty musím dostat každý 25. den, jinak hrozí tzv. adrenální vyčerpání organismu, které končí ve většině případů smrtí. Jenže kortikoidy ničí zdravé osvalení těla, tudíž se mi DLK začala nelítostně zhoršovat. Také oslabují imunitní systém a od té doby, jsem náchylná na další kožní onemocnění a celkově se velmi špatně hojím. Aby toho stále nebylo “málo”, Malině se neustálým ulevováním si na pravou nohu, začal v polovině loňského roku bortit i druhý loketní kloub. Obě potřebujeme léky na bolest už každý den. Jinak jsou naše bolesti do slova nesnesitelné.

Naše měsíční léčba je finančně opravdu velmi náročná, panička je na mateřské a s přibývající léčbou finanční rezervy rychle došly. Naše měsíční výdaje jsou vyšší, než paničky příjmy. Potřebujeme zajistit léčbu na rok a půl, než půjde panička opět do práce a zas bude trochu lépe.

Paničky slova: ,,Bála jsem se říct o pomoc, ale přece nikdo neví, kdy se mu může zhroutit svět. Holky při mě stály bez jediného zaváhání v dobrém i zlém. Pro ty, koho milují, ať dvounohé či čtyřnohé by bez váhání padly a já bych si nikdy neodpustila, kdybych neudělala vše proto, aby mohly důstojně bez bolestí dožít.

Stále věřím, že dobří a empatičtí lidé ještě existují a pomohou.”

Vybrané peníze budou využity na naši léčbu, kterou nutně potřebujeme ne jen k pomoci od útrpných bolestí, ale také pro samotné přežití. 

Kdyby se cokoli stalo a nestihly jsme peníze využít, s láskou je panička předá na jinou sbírku někomu, komu také nebylo naděleno zdraví a umožní mu to prodloužit a zpříjemnit život.

Děkujeme z našich srdcí každému, kdo pomůže.