V sobotu skončila naše sbírka Pomůžete kočičkám bez domova? Z celého srdce děkujeme organizátorům i vám všem, kteří jste tyto bezbranné tvorečky podpořili a umožnili jim život bez hladu a strádání.
A jestli si najdete občas chvilku času, na našem facebooku  uvidíte, na co všechno peníze z této sbírky použijeme.
Ještě jednou velké díky!

Vážení a milí dárci, známí i neznámí,
za pár hodin skončí naše sbírka pro kočičky bez domova. My vám všem moc děkujeme za podporu i povzbudivá slova. Věřte, že když kolem sebe vidíte tolik kočičího utrpení, je povzbudivé vědět, že jsou ještě mezi námi lidé, kteří jsou ochotni těmto ubohým tvorečkům pomoci.
O naší práci se můžete více dovědět na našem facebooku Příbramské kočky  a budeme rádi, jestli si alespoň občas najdete chvilku a zabrousíte do něho. 
Ještě jednou vám moc děkujeme za podporu.

Náš útulek již doslova praská ve švech. Děsíme se každého telefonátu s neznámým číslem…
Zavolali nám příbramští hasiči, že se v jejich areálu pohybuje kočka. Je mazlivá, nebojí se lidí. Z kočky se vyklubal asi roční kocourek, a přestože jsme jeho nález umístili na našem facebooku, nikdo se o něho nepřihlásil.

Ve stejný den nám volala paní, která krmí kočky u Orlické přehrady. Jedna z nich nejí a jen polehává u misek. Podařilo se nám ji odchytil a pan doktor zjistil silný zánět dásní. Dostala antibiotika a jezdíme s ní na kontroly.

A do třetice… Poprosila nás paní z jedné příbramské ubytovny, která se dostala do tíživé životní situace, zda bychom se nemohli postarat o její dvě kočky. A je velkou neznámou, zda se vůbec její životní situace zlepší. 

Paní ze security jedné příbramské firmy uslyšela navečer z motorového prostoru zaparkovaného auta žalostné mňoukání. Zavolala hasiče, aby kočku vyprostili. Těm se to naštěstí podařilo a hned mi volali, abych si zachráněné koťátko vyzvedl.

Sotva jsem Lotranda dovezl do útulku, zvoní opět telefon. Volá paní Z., že se u bytovky ve Lhotě u Příbrami zdržuje od rána malé kotě. Dala mu najíst, koťátko bylo velmi hladové a vůbec se nebálo. Je tedy pravděpodobné, že se ho někdo tímto způsobem zbavil. Paní Z. dovezla Lotinku k nám do útulku. My jsme s oběma jeli na veterinu a obě jsou v léčení.

A další den stejná písnička – vyhublé koťátko, nalezené paní S. v Příbrami. Je opravdu jen kost a kůže, takže muselo být delší dobu bez jídla. I Macinka se vůbec nebála lidí, takže je zřejmé, že měla své doma. My doufáme, že koťátka všechny útrapy zvládnou a po zaléčení budou hledat nový domov.

Volala mi všímavá slečna, že poblíž Milína uviděla na kraji silnice choulit se dvě malá koťátka. Třetí drobeček ležel na silnici a už byl chudinka mrtvý. Odvezla je domů a já jsem je pak od ní převzal a převezl do útulku. Koťátka se hned pustila do jídla a potom spokojeně usnula.

Kolem koťátek projelo jistě mnoho aut a je smutné, že nikoho kromě zmíněné slečny nenapadlo odvézt je do bezpečí.
Toto se opakuje každý rok – jen za poslední dva měsíce jsme už přijali tři desítky koťat!  Dalo by se tomu předejít, kdyby lidé své kočky kastrovali a kdyby byli za opuštění zvířete trestně stíháni.

Asi hodinu po půlnoci, když jsem se vracel z objíždění krmicích míst v Rožmitále pod Třemšínem, mi zvoní telefon. Volal pan M. s přítelkyní, že u cedule konec Příbrami směrem na Jince spatřili malé koťátko. Odchytili ho a všimli si, že má zraněnou zadní nožičku. Ihned jsem pro Betynku dojel a v útulku jsme jí zranění ošetřili a nakrmili ji. Druhý den nás na veterině ubezpečili, že zranění není vážné a že Betynka bude v pořádku.

Jozífek takové štěstí neměl. Jel jsem pro něho do Rožmitálu, kde ho nalezla všímavá paní ležet v trávě mezi zahrádkami. Vzala si ho domů, a pak mi volala. Koťátko bylo apatické, silně podchlazené,. Pusinku mělo plnou bolákú, takže již delší dobu nemohlo papat. Jozífka jsme se snažili zahřát, proto jsme ho položili k lahvi naplněné horkou vodou a jel jsem s ním na veterinu do Prahy. Jozífek však již neměl sílu bojovat a během cesty odešel do kočičího nebíčka. Vracel jsem domů smutný, že jsme mu již nemohli pomoci…

A opět ze stejného průmyslového areálu v Příbrami. Lidé tam kočičky krmí, ale jaksi zapomenou, že by mohli mít koťátka. A tak, spolku, jsi tady od toho, tak se o ně postarej!
Toníček má stejně jako již před třemi dny odchycený Otakárek silný zánět očiček a je léčen na veterině…

Bolest zubů je pro každého člověka strašákem. A není tomu jinak ani u kočiček. A pokud to postihne venkovku, to je přímo katastrofa. Nemůže jíst, pít, a když není zavčas odchycena, umírá v ukrutných bolestech.
Méďa měl štěstí, že skončil u nás v útulku a bolavé zoubky byly vytrhány. Operace stála 7262 Kč, tedy více, než se zatím v naší sbírce vybralo.
Moc děkujeme našim 14 dárcům za finanční podporu a povzbuzení v naší práci.

Mourinku Otylku hodil nějaký „dobrák“ do jedné zahrady v Solenicích. Zdržovala se tam několik dní a chodila na jídlo, které dávali majitelé svým kočkám. Protože si ji nemohli ponechat, požádali nás o odchyt, a tak Otylka skončila u nás v útulku.
Druhé koťátko bylo nalezeno v jednom průmyslovém areálu v Příbrami. Otakárek má bohužel silný zánět očiček, takže je léčen na veterině. A my doufáme .....

Je půl osmé večer. Zvoní telefon, neznámé číslo. To zase bude nějaká jobovka. Volá paní, že ve staré Příbrami zahlédla černou kočku, je celá potrhaná a nemá jedno oko. Jsem na veterině v Praze, v Příbrami budu nejdříve kolem desáté. Paní tam čekala. Kočka vypadala opravdu špatně. Podařilo se nám ji odchytit a jedu s ní zpět na veterinu do Prahy. Tam pan doktor vyšetřením zjistil, že asi čtyřletý kocourek Uhlík není potrhaný. Nahmatal na jeho těle a hlavičce spoustu nádorů a vyšetřením na sonu se ukázaly další nádory v játrech. Nechceme ani pomyslet, jak ukrutnými bolestmi musel ubohý Uhlík trpět. Pan doktor nám sdělil, že Uhlíkův stav je beznadějný a že jediným řešením je euthanasie. Odjížděl jsem z veteriny po půlnoci, smutný, že jsme již nemohli Uhlíkovi pomoci. Děkujeme paní V., že nás na kocourka upozornila. Stále mi však vrtá hlavou, že ho nikdo jiný v tak hrozném stavu nespatřil. Anebo si pouze řekl: „Vždyť je to JEN kočka!“

O tolik koťátek se náš útulek rozrostl během několika posledních dnů. Nejdříve to byla koťátka odchycená v Rožmitále pod Třemšínem v místě, kde stejně jako většina venkovek byla persona non grata. U nás v útulku již jsou v bezpečí.
Další pětice koťátek byla nalezena v krabici u popelnic v Chotilsku. Krabice byla od dětských hraček – doufáme, že děti nevědí, jakým způsobem se jejich rodiče zbavili nechtěných koťat…
Drobečci jsou přikrmováni mlíčkem pro koťata, což jsou další nemalé výdaje, máme však radost, že jim opravdu chutná.