Představení sbírky
Srdečně zdravíme všechny dobré duše. Jmenuji se Malinka a ráda bych Vás provedla naší trnitou cestou🥺🩷💚.
Spolu se svou sestřičkou Koblížkou tvoříme nerozlučnou dvojici. Je nám devět let a nemoci nás provázejí prakticky celý život. Přesto si přejeme jen jedno, být spolu se svou rodinou a žít 🙏🏻. Již v minulosti jste nám díky sbírky pomohli a my se na vás teď se vší pokorou obracíme znovu.
Když bylo Koblížce teprve rok a půl, začala se dusit. Na veterině zjistili, že má větší srdíčko a arytmii🥺. Krátce na to stejnou diagnózu zjistili i mně. Bez našich léků by se nám srdíčka mohla prý zastavit.
Když mi byly dva roky, byla mi diagnostikována dysplazie lokte 3. stupně🥺. Statečně s ní bojuji dodnes, ale již se u mě projevuje silná artróza a degenerace kosti.
V pěti letech diagnostikovali DLK i mé sestřičce Koblížce, u ní 2. stupeň. Proto nás panička bere na fyzioterapie, které nám velmi pomáhají od ztuhlých a bolavých svalů vlivem kulhání. Také laserterapie má na naše nemocné lokty velmi pozitivní účinek a pomáhá nám.
Naše panička se ale snaží využít každou možnost, která by nám mohla pomoci. Podstoupily jsme proto také terapii kyselinou hyaluronovou, PRP terapii a terapii kmenovými buňkami.
Před pár lety mě začaly trápit tři boule u krku a letos se přidala další na tlapce. Díky bohu byly všechny nezhoubné nádory. Jenže já se velmi špatně hojím, a tak se mi do ran na krku dostala ošklivá dermatitida.
Moje sestřička je na tom s hojením stejně, jako já. Po kastraci se jí bříško zaplnilo krvavými hematomy a začaly jí akutně selhávat ledviny. Panička ji tehdy každý den vozila na infuze a společně to vybojovaly.
Bohužel jí byla před pár lety diagnostikována také vzácná nemoc nadledvinek, Addisonova choroba. Na tu dostala kortikoidy, jenže po nich se jí objevila hnisavá vyrážka a začala se jí ozývat játra🥺. Momentálně máme její stav podchycený, ale i tak kontrolujeme krev, protože se její problémy mohou kdykoliv znovu objevit.
Když už jsme u té kůže, máme také slabší imunitu a čas od času se nám objeví svědivá plíseň. Většinou dostaneme „pigaro“ a máme klid, jen někdy se vrátí dřív, než je termín další vakcíny. Také jsme alergické na všechny druhy roztočů žijící v ČR.
Myslíte, že toho už bylo dost?
Já myslím, že ano. Jenže není tomu tak🥺.
Moje sestřička má citlivé bříško. Když jí byly dva roky, dostala zánět žaludku a bojovala na infuzích dlouhých dvanáct dní. Od té doby, když začne zvracet, musí hned na injekce, jinak se jí zvracení rozjede a přestane jíst.
Já zase čas od času dostanu koliku. A jsem přece pejsek, ne kůň 🥺. Takže i já musím někdy na injekce.
Už je toho opravdu moc, viďte?
Jenže s námi si život připravil ještě další plány 🥺. Loni byla Koblížka hospitalizována na pohotovosti, klepala se a nemohla dýchat. Z MRI ji zjistili pneumónii na plicích, proto občas hůře dýchá a čas od času musí dostat kyslík, dostává ještě sléz a sirup pravidelně a její dýchání je stabilnější.
Moje sestřička poslední dobou také řeší časté problémy s močovými cestami. Našli jí struvity a kvůli nim musí být na speciální urinary dietě.
A ani já jsem v poslední době neměla klid. Nedávno mi zjistili extrémně zpomalenou funkci štítné žlázy, a tak jsem dostala další léky, které musím užívat.
A to bych málem zapomněla 🥺. Začala jsem se samovolně počůrávat, ale když dostanu svůj sirup, tak se to neděje.
Myslely jsme si, že už jsme si snad prošly opravdu vším.
Jenže život si pro nás připravil další zkoušku a tentokrát přišla řada na mě 🥺.
23. srpna… Prošel mnou záchvat. Ležela jsem na zemi v křečích, nevěděla jsem o sobě, mlátila jsem sebou a dusila se. Panička s její maminkou mi zajistily dýchací cesty a modlily se, protože ani potom jsem se stále nemohla pořádně nadechnout.
Když jsem konečně popadla dech a probrala se, vůbec jsem nevěděla, co se děje. Byla jsem dezorientovaná, točila jsem se doprava, nohy mě při chůzi nedržely a zrychleně jsem dýchala. Směr byl jasný, pohotovost🥺.
Podstoupila jsem magnetickou rezonanci, která ukázala rozsáhlý zánět zasahující celou pravou stranu mozku a mozkové pleny. Zánět zasahoval také oblast pod okem a za okem, slinnou žlázu, dutiny a čenich.
A potom přišel další šok. V mozkomíšním moku jsem měla 250 bílých krvinek, přičemž maximum je 5.
Prognóza byla velmi opatrná. A stále je.. 🥺
Strávila jsem sedm dní na infuzích, přes které jsem dostávala agresivní antibiotickou léčbu a výživu. První dny jsem téměř jen spala. Nechodila jsem a ani vlastní rodinu jsem skoro nepoznávala.
Panička ale ve svém srdci cítila, že chci žít. A ve svých myšlenkách jsem jí to stále opakovala.
Moje sestřička byla vyděšená k smrti, ale poctivě mě kontrolovala a hlídala.
Dnes už je situace o něco lepší. Stále dostávám dvě antibiotika injekčně a třetí užívám perorálně. Agresivní antibiotická léčba je pro moje tělo extrémně náročná, ale je to jediná šance, jak mohu zánět porazit a přežít. Proto musí panička s veterináři pravidelně kontrolovat moje orgány a krev, aby zjistili, jak moje tělo léčbu zvládá. A já dělám pokroky 🩷🙏🏻.
Bohužel od té doby nevidím na levé oko. Stále se někdy leknu nečekaných zvuků a občas narazím do věcí, ale už se dokážu sama postavit, dojít se vyvenčit a pomalu se vracím sama k sobě.
Jenže ještě nemám vyhráno🥺.
Pod pravým okem mám stále bouli. Původně si veterináři mysleli, že souvisí se zuby, a proto mi byly vytrženy tři zuby. Jenže rána se bohužel otevřela až na kost a kvůli mému špatnému hojení se stále potýkáme s tím, aby se zahojila.
Ve hře je proto také operace. Pan doktor neurolog chce nejprve udělat kontrolní CT hlavy, aby zjistil, zda v této oblasti nezůstalo ložisko infekce, které by se případně muselo chirurgicky odstranit.
Čeká mě také další kontrolní odběr mozkomíšního moku a další magnetická rezonance. Potřebujeme zjistit, jestli zánět ustupuje a kdy bude možné začít antibiotika vysazovat.
Jisté zatím je, že je budu potřebovat minimálně osm týdnů.
Komu pomůžeme?
Je toho moc na dvě psí dušičky? Ano, je. A někdy je toho moc i na naši paničku.
Ale víte co? My jsme bojovnice tělem, srdcem i duší 💪🏻. Chceme žít a jsme neskutečně vděčné za každý další den, ať už nám přinese cokoliv. Radujeme se z toho, že jsme spolu, s naší rodinou a celou naší smečkou 🩷💚.
Naučily jsme naši paničku radovat se z maličkostí a nevzdávat se. Protože život je někdy potvora, ale zároveň je vzácný. A my se ho vzdát nechceme.
Milujeme přírodu, vodu, válení se v trávě a drbání zad v lese. Milujeme chvíle, kdy se můžeme přitulit k naší malé holčičce a v noci ji hlídat.
Rodina a život jsou dar.
Bohužel naše dlouhodobá léčba a další přibývající zdravotní komplikace jsou už pro naši paničku finančně nad její možnosti 🥺.
Naše dlouhodobá léčba vychází měsíčně na 20 900 kč a to bez doplňků stravy, fyzioterapie na 4 080 kč měsíčně.
Odhadované náklady na Malinky další léčbu zánětu mozku a všechna vyšetření jsou v desítkách tisíc korun 🥺.
A my Vás proto moc prosíme, pomůžete nám žít co nejkvalitněji? Pomůžete nám zvládat všechny naše léky, léčbu, kontroly a péči, kterou potřebujeme, abychom mohly žít co nejvíce bez bolesti?
Protože my žít chceme 🩷💚.
Každému, kdo dočetl naši trnitou cestu až sem, ze srdce děkujeme 🩷💚.
Každé Vaší pomoci si nesmírně vážíme a věříme, že každý dobrý skutek se jednou vrátí🥺🩷💚.
Děkujeme, že nám pomáháte bojovat!!!
Naše poslání všem: Nikdy neváhejte bojovat za ty, které milujete 🩷💚.
Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?
Veškeré vybrané finance z této sbírky nám pomohou zajistit naši nákladnou dlouhodobou i akutní léčbu, kterou náš zdravotní stav vyžaduje. Tato sbírka nám pomůže zajistit důstojný a komfortní život především bez bolestí.
Pokud by jsme nedejbože svůj boj i přes všechnu snahu nezvládly, věnuje naše panička zbývající finance na pomoc jinému zvířátku, které také svádí svůj vlastní boj a potřebuje pomoc.
Děkujeme z celého srdce každému z Vás, kdo nám věnuje svůj čas, podporu a empatii. Nesmírně si Vaší pomoci vážíme. Ať Vás jen dobré provází 🍀.
Malinka, Koblížka s paničkou a celou smečkou ❤️
