Pomozte Rytířům udržet frontovou linii

Plukovník Anatolij Kulykivskyj (28 let) je druhý nejmladší velitel brigády v celé ukrajinské armádě. Za Ukrajinu bojuje dlouhých 10 let. Od roku 2024 velí 28-OMBr při obraně Kosťantynivky — města, které se ruská armáda snaží smazat z povrchu zemského. 

K Novému roku oslovil ve videu své spolubojovníky a přátele brigády. Na konci ledna poskytl vůbec první rozhovor serveru Army Inform.

O taktice a chování nepřítele, o podmínkách pěchoty, o počasí, ale i o snaze vybudovat obranný pás tvořený pozorovacími drony.

TAKTIKA

Vaše brigáda drží jeden z nejobtížnějších úseků fronty. Rusové se měsíce snaží prorazit do Kosťantynivky. Jaká je teď vaše taktika?
Taktika se nemění: převládá využití bezpilotních systémů. Při posledním mechanizovaném útoku jsme na likvidaci dvou nepřátelských tanků s dodatečným pancéřováním spotřebovali 130 FPV dronů a zastavili je za 20 minut. Nemyslím si, že v nejbližší době uvidíme ve směru na Kosťantynivku masové mechanizované útoky.

A co taktika malých pěších skupin?
Tam je to složitější. Poslední tři měsíce nepřítel maximálně využívá počasí: mlhy, sníh i déšť zhoršují práci našich dronů. Snaží se infiltrovat město, ale už se nepohybují ani ve třech, protože by byli okamžitě odhaleni.

Jak počasí ovlivnilo dynamiku bojů na vašem úseku?
Takový mráz jsem na frontě několik let nezažil. Aktivita nepřítele proto klesla podél celé linie. O to víc se ale zaměřuje na ničení naší logistiky — v našem úseku je to klíčový problém, který nepříteli obecně umožňuje dosáhnout menších úspěchů.

LIDÉ

Jak se vám daří udržovat motivaci vojáků?
Motivace je ve čtvrtém roce totální války minimální. Sehnat člověka, který chce do pěchoty, je těžké. Ale ve skutečnosti je nyní každá pozice nebezpečná. Dříve seděl pilot Mavicu „na cigaretě“ s dálkovým ovládáním pod stromem, ale dnes se všichni naši piloti nacházejí na hranicích Kosťantynivky a jsou jedním z hlavních cílů nepřítele.

Jak se daří chlapcům z pěchoty?
Pěší pozice držíme dál. Někdy je to jen „modrá tečka“ na mapě se dvěma vojáky a občas ani nevíme, jak je odtamtud dostaneme: šance na bezpečný přístup je 1 ku 100.

Teď kryjeme úsek fronty jednou či dvěma pozicemi, ne jako dřív, kdy byly na kilometru dva prapory pro nepřetržitou obranu. Život pěchoty už není jako v letech 2022–2023: dnes je to minimalismus nutný k přežití. Zákopy s kamny jsou vzácnost.

Polní pozice jsou většinou jen „díra“ pro dva až tři vojáky. Shazujeme jim vyhřívací podložky a zdravotnický materiál, aby přečkali zimu a neonemocněli. Počet pěších pozic se snažíme snižovat a obranný pás víc krýt pozorovacími drony. Pozemní robot se do 99 % pozic nedostane, zvlášť ve sněhu, kde zanechá stopy — to je automaticky mínus celá pozice.

Můžete se podělit o příklady hrdinství bojovníků vaší brigády?
Všichni bojovníci mé brigády, kteří pracují v Kosťantynivce nebo jejím okolí, jsou příkladem hrdinství. Protože odvážit se nastoupit na pozici a pracovat tam alespoň týden je hrdinství.

I piloti dronů sedí na svých pozicích celé měsíce, ačkoli máme lidské zdroje, abychom je vystřídali – neriskujeme. Protože přístup na pozice i jejich opuštění je velice nebezpečný. Prodlužujeme dobu rotací. Jejich práce je také hrdinská.

DRONY

A jaká je situace s bezpilotními prostředky? Je jich dostatek?
Nemohu dopustit, aby má brigáda zůstala bez Maviců. Vždycky nějaký najdu, ukradnu ho nebo si ho půjčím. Dostupné finance ale rozhodně nepokryjí tolik útoků, kolik potřebujeme podnikat. 

Stát poskytuje FPV dronů jen minimum nezbytné pro udržení bojové pohotovosti. Samozřejmě bych jich chtěl víc, a kvalitnějších – s teromovizí, s optickým vláknem… To všechno je ale luxus, na který musím sehnat peníze.

Je ve vašich jednotkách dostatek pozemních robotů?
Dnes pozemní roboti zajišťují asi 70 % logistiky pro pozice brigády. Vše, co jde do Kosťantynivky — drony, munici i jídlo — doručují roboti.

Nepřítel ale naše trasy studuje, hlídkuje logistické směry a průběžně nám působí škody. Pozemní drony ničí minami, „žduny“ nebo FPV drony. Jen v lednu se jejich spotřeba oproti prosinci zdvojnásobila.

Jeden robotický komplex stojí průměrně 400 tisíc hřiven — tedy jako dva noční Mavicy nebo čtyři denní. Je to obrovská částka a systémy nám ničí téměř každý den, i když je v noci maskujeme a ve dne jezdíme jen po trasách, které nepřítel nesleduje.

Zdroj: Army Inform | Ludmila Kliščuk

Stav sbírky

Kdo dočetl až sem, chápe, jak důležitá je naše pomoc. Každý z nás může být hrdý, že Rytířům pomáháme udržet frontovou linii.

Finance na první dva drony úspěšně dorazily na Ukrajinu a fond Shields Ukraine z nich uhradil první 2 objednané kusy. Jejich předání už netrpělivě očekává 1. mechanická četa aerorozvědky.

Protože se blíží dosažení 4. milníku, začneme tento týden pracovat na objednávce dalších dvou pozorovacích Maviců, které posílí obranný pás v okolí Kosťantynivky.

Děkuji všem dárcům, za Českou stopu | Ada Šatochinová