Představení sbírky
Ahoj, jmenuji se Péťa, je mi 7 let a jsem usměvavý, milý kluk. Chodím do první třídy základní školy pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami.
Narodil jsem se jako zdravé miminko, ale postupem času si maminka začala všímat, že něco není v pořádku – vývoj byl opožděný, ale lékaři tvrdili, že to doženu. Mamka tomu nevěřila a rozhodla se hledat odpovědi sama. A tím začal náš dlouhý příběh…
Komu pomůžeme?
Od mala byl Péťa plačtivé miminko. Jelikož byl pro něj pohyb bolestivý, neotáčel se, nechtěl pást koníky, a tím pádem nám vznikla těžká deformace hlavičky – plagiocefalie – ale helmička na míru, kterou nosil půl roku, radikálně pomohla.
Péťův psychomotorický vývoj se pořád neposouval a lékaři nám doporučili cvičit Vojtovu metodu – cvičili jsme, ale nevedlo to nikam – Péťa pořád sám neseděl, nelezl a nesnažil se postavit. Tak jsem se rozhodla vydat po své ose a dostala se na rehabilitační kliniku do Hradce Králové, kde hned pan doktor řekl, že Péťa trpí KISS syndromem – laicky řečeno, měl celých 15 měsíců zablokovaný krční obratel. Jako mávnutím proutku pan doktor obratel uvolnil a Péťa druhý den začal lézt – byl to obrovský zázrak. Chůze nastala až ve 22 měsících. A právě v tu dobu se ukázalo, že další věci nejsou v pořádku. Péťa přestal žvatlat a začaly se projevovat další problémy (třepotání rukama, hýkání, nesnášenlivost hluku, hypersenzitivita, a byl rád sám, vše očichával). Zjistila se i oční vada – tupozrakost – 7 dioptrií na levém oku.
Čirou náhodou, kdy měl Péťa úraz ve školce, jsme se dostali na kontrolní vyšetření na neurologii do Motola. Vše bylo v pořádku, ale paní lékařce se nezdál celkový projev Péti a nerozuměla, proč lékaři již od narození neřešili jeho zdravotní stav. Okamžitá hospitalizace a spousta vyšetření poté ukázaly, že má Péťa těžké ADHD, vývojovou dysfázii (nyní se přidalo i koktání), abnormální nálezy na mozku, arachnoidální cystu (brzy nás čeká další MR v celkové anestezii) a další. A zde se objevila první zmínka, že by Péťa mohl trpět autismem. Do té doby jsme chodili k naší paní psycholožce, která měla opačný názor. Hlavou se mi honila spousta myšlenek spojených s tím, že Péťa opravdu vykazuje rysy autismu. Proběhlo nové vyšetření jinde, s výsledkem, že se nejedná o PAS.
Po nástupu do základní školy se speciálními potřebami se otevřela otázka medikace, a tím pádem následovala návštěva psychiatra – kde paní doktorka hned řekla, že Péťa má těžké ADHD, ale že se jeví i jako autista. Na ADHD nasadila medikaci (se kterou pořád bojujeme – vedlejší účinky) a doporučila speciální vyšetření na diagnostiku poruch autistického spektra v INEP.
Co teď? Komu věřit?
Jedinou cestou se pro nás nyní jeví psychologické vyšetření v INEPu, které by už ukončilo spekulace a konečně bychom mohli zvolit správnou cestu, aby měl Péťa co nejlepší podpůrná opatření – jak ve škole, tak i v běžném životě. Bohužel vyšetření nehradí ZP (12 000 Kč). Já jsem si musela v práci snížit úvazek na zkrácený, abych mohla Péťu vozit do speciální školy a k odborným lékařům.
Proto Vás za Péťu prosím – pomozte nám konečně uzavřít ten pětiletý běh za diagnózou. Moc děkujeme ♥♥♥
