Od mala byl Péťa plačtivé miminko. Jelikož byl pro něj pohyb bolestivý, neotáčel se, nechtěl pást koníky, a tím pádem nám vznikla těžká deformace hlavičky – plagiocefalie – ale helmička na míru, kterou nosil půl roku, radikálně pomohla.
Péťův psychomotorický vývoj se pořád neposouval a lékaři nám doporučili cvičit Vojtovu metodu – cvičili jsme, ale nevedlo to nikam – Péťa pořád sám neseděl, nelezl a nesnažil se postavit. Tak jsem se rozhodla vydat po své ose a dostala se na rehabilitační kliniku do Hradce Králové, kde hned pan doktor řekl, že Péťa trpí KISS syndromem – laicky řečeno, měl celých 15 měsíců zablokovaný krční obratel. Jako mávnutím proutku pan doktor obratel uvolnil a Péťa druhý den začal lézt – byl to obrovský zázrak. Chůze nastala až ve 22 měsících. A právě v tu dobu se ukázalo, že další věci nejsou v pořádku. Péťa přestal žvatlat a začaly se projevovat další problémy (třepotání rukama, hýkání, nesnášenlivost hluku, hypersenzitivita, a byl rád sám, vše očichával). Zjistila se i oční vada – tupozrakost – 7 dioptrií na levém oku.
Čirou náhodou, kdy měl Péťa úraz ve školce, jsme se dostali na kontrolní vyšetření na neurologii do Motola. Vše bylo v pořádku, ale paní lékařce se nezdál celkový projev Péti a nerozuměla, proč lékaři již od narození neřešili jeho zdravotní stav. Okamžitá hospitalizace a spousta vyšetření poté ukázaly, že má Péťa těžké ADHD, vývojovou dysfázii (nyní se přidalo i koktání), abnormální nálezy na mozku, arachnoidální cystu (brzy nás čeká další MR v celkové anestezii) a další. A zde se objevila první zmínka, že by Péťa mohl trpět autismem. Do té doby jsme chodili k naší paní psycholožce, která měla opačný názor. Hlavou se mi honila spousta myšlenek spojených s tím, že Péťa opravdu vykazuje rysy autismu. Proběhlo nové vyšetření jinde, s výsledkem, že se nejedná o PAS.
Po nástupu do základní školy se speciálními potřebami se otevřela otázka medikace, a tím pádem následovala návštěva psychiatra – kde paní doktorka hned řekla, že Péťa má těžké ADHD, ale že se jeví i jako autista. Na ADHD nasadila medikaci (se kterou pořád bojujeme – vedlejší účinky) a doporučila speciální vyšetření na diagnostiku poruch autistického spektra v INEP.
Co teď? Komu věřit?
Jedinou cestou se pro nás nyní jeví psychologické vyšetření v INEPu, které by už ukončilo spekulace a konečně bychom mohli zvolit správnou cestu, aby měl Péťa co nejlepší podpůrná opatření – jak ve škole, tak i v běžném životě. Bohužel vyšetření nehradí ZP (12 000 Kč). Já jsem si musela v práci snížit úvazek na zkrácený, abych mohla Péťu vozit do speciální školy a k odborným lékařům.
Proto Vás za Péťu prosím – pomozte nám konečně uzavřít ten pětiletý běh za diagnózou. Moc děkujeme ♥♥♥
