Rád bych se Vám představil, jmenuji se Macík. Jsou mi 4 roky a žiju se svojí lidskou maminkou a tatínkem, a kočičkou Candy. Jako malé koťátko jsem byl u pána, který na mě byl zlý, nedával mi najíst, lásku, byl jsem moc smutný, než se mě ujala moje pánička. Už od malička jsem měl problémy s pitím a čůráním. Neměl jsem vůbec žízeň, panička zkoušela různé misky, fontány, cokoliv, ale já nechtěl pít. Měla o mě strach. Jeli jsme k paní doktorce, poradila nám, ať zkusíme mlíčko s vodou, ano…to mi chutnalo. Ale to čůrání, furt mě nutilo chodit čůrat tam, kam jsem neměl a panička se na mě vždy moc zlobila. Až jednoho dne pochopila, že se jí tím snažím říct, že se trápím.
Jeli jsme zase k paní doktorce, radila nám spoustu věcí, a jedna z nich byla změna prostředí, nebo kočičí kamarád. Panička udělala vše co bylo v jejich silách, přestěhovali jsme se do velikého bytu kde mám i kočičí kámošku.
Ale najednou mě začalo bolet bříško, a hlavně čůrání. Mňoukal jsem na paničku a snažil se jí říct, že mě něco trápí. Naštěstí mě vzala k panu doktorovi.
Pak to přišlo, holící strojek, studený gel a divná obrazovka. UTRAZVUK.. zjistili že mám 1cm nános písku v močovém měchýři. Au…
Dostal jsem dietu, jiné granulky, jiné kapsičky, dokonce nějakou hnědou pastu do jídla, což je pro paničku finančně náročné.
Najednou se mi ale přiblížilo. Najednou jsem začal čůrat KREV. Co se to děje? Bolí to… jedeme k paní doktorce, zase spousta vyšetření. Prý se mi v močovém měchýři utvořil nějaký kamínek. Panička mě musí hlídat.
Moc to bolí, pořád brečím. Nechci čůrat, bolí to. Přestávám i pít a jíst. Není mi dobře.
Jedeme zase za paní doktorkou. Tentokrát tu musím zůstat. Píchali me do paciček, dávali mi infuzi, aby mi bylo líp. Není. Musím na další vyšetření. Na to mě ale musí uspat. Najednou spím, nevím co se děje. Vyplachujou mě močový měchýř. Au..
Spinkám…
Pomozte nám prosím s nákladnou léčbou a dietou.
