Některé prosby o pomoc nepřicházejí nahlas. Jsou tiché. Schované za dveřmi domů na konci vesnice, kde je nejbližší obchod daleko, autobus jede párkrát za den a člověk, který už nemá sílu, čeká, až někdo přijde.
Právě tam každý den míří naše pečovatelky. Přinášejí péči, úlevu, lidskost i obyčejné pohlazení po duši. Pro mnoho klientů jsme spojení se světem, jistota, že na své stáří, nemoc nebo samotu nejsou sami.
Abychom mohli být u lidí včas, potřebujeme spolehlivá auta. Bez nich se pomoc zastaví na půl cesty. Část našeho vozového parku už ale dosluhuje. Místo péče řešíme poruchy, odtahy a opravy, které jsou stále častější a dražší. Každé nepojízdné auto znamená pozdější příjezd, stres pečovatelek a hlavně nejistotu pro klienta, který čeká doma.
Tato sbírka je proto prosbou o pomoc, která má velmi konkrétní cíl: dostat péči bezpečně a pravidelně k těm, kteří ji nejvíc potřebují.










