Do 18 let jsem tančil breakdance, lyžoval, jezdil na kole, dělal karate a nade vše miloval běhání. Ve třetím ročníku gymnázia, po pádu z výšky na jaře roku 2017 a třech týdnech v kómatu, přišlo probuzení, které mi obrátilo život naruby. Dva zlomené obratle, neschopnost hýbat nohama a cítit cokoliv od prsou dolů. Během dlouhých rehabilitací se tento stav tvrdým tréninkem zlepšoval. Po roce jsem ovládal obě ruce a trup. Byl jsem schopen fungovat na mechanickém invalidním vozíku, dokončit gymnázium včetně maturity a znovu se naučit řídit auto. Postupně jsem se vrátil ke sportu – hod oštěpem a diskem v klubu Paraatletiky Ostrava, plavání, posilování a v zimě lyžování na monoski.
V roce 2021 poúrazové odvápňování kostí způsobilo ledvinové kameny a dočasně mi přestala fungovat pravá ledvina. Tohle se bohužel odehrálo během covidové pandemie a na operaci jsem musel čekat více než rok. Dlouhodobě ucpaná ledvina způsobila zánět v krvi, který mě upoutal na lůžko, a následně se mi vytvořily proleženiny na hýždích. Z toho důvodu jsem byl nucen přestat nejen rehabilitovat, ale musel jsem zanechat i sportu, protože zmíněné aktivity a pomůcky, které mám momentálně k dispozici, proleženiny zhoršují.
