Jsem Anna, Anička, Anča a pro rodinu Andula Špringlová a už 23 let žiji, a budu do konce života žít, s velmi vzácným tělesným postižením PFFD (proximální fokální femorální deficience). Celé své dětství, mládí a dospívání jsem trávila v nemocnicích nebo na rehabilitacích a jako každé dítě jsem měla sny, jako být v armádě, pracovat ve zdravotnictví a pomáhat lidem tak, jak oni pomohli mně.
Dokončila jsem klasickou ZŠ a poté odmaturovala na Střední zdravotnické škole z oboru Zdravotnické lyceum. Nyní se snažím pracovat – práce si mě našla sama, zaměstnavatel mi vytvořil výborné pracovní podmínky. Práce je také mým koníčkem – prodávám a radím ohledně herního světa – konzole, hry, příslušenství aj.
Celý život mezi operacemi se snažím žít aktivně. V dětství jsem se věnovala atletice pro handicapované. V únoru 2023 ve mně zažehl plamen nadšení nový sport – parahockey, díky kterému a jeho trenérům jsem měla jako jediná Češka možnost účastnit se Women's World Challenge v USA, kde jsme se s týmem „Team World“ umístili na 3. místě (Green Bay 2023 Women's World Challenge presented by Citi: a short film ). Nyní jsem v týmu HC Sparta Praha para hokej, kam týdně dojíždím až do Prahy na tréninky. Na tréninky, zápasy a kempy s sebou vozím velkou hokejovou tašku se sledgi + mechanický vozík + pohon + „nohu“ (orto-protézu) + osobní věci.
Mimo sport a osobní život se dobrovolně věnuji Českému červenému kříži Semily, kde spravuji sociální sítě, maskuji falešná zranění a s kolegy pořádáme každoroční soutěže první pomoci pro děti.
I přes svůj celoživotní handicap se snažím jakkoli lidem pomáhat např. pomoc při COVID testování, pomoc v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině a nebo měsíčními malými příspěvky organizaci Zdravotní klaun, avšak doplatek auta je nad moje síly.
Můj život je sice plný překážek, ale 4kola v podobě auta mi nahrazují nohy, volnost a svobodu pohybu.
------------------------English below----------------------------
Who am I?
I'm Anna, Anička, Anča and for my family Andula Špringlová and for 23 years I have lived, and will live for the rest of my life, with a very rare physical disability PFFD (proximal focal femoral deficiency). I have been in and out of hospitals or rehabs my entire childhood, youth and teenage years and like every child I had dreams of being in the military, working in healthcare and helping people the way they helped me.
I finished a traditional elementary school and then graduated from Medical High School with a degree in Medical Lyceum. Now I try to work – the job found me on its own, my employer created excellent working conditions. Work is also my hobby – I sell and advise on the gaming world – consoles, games, accessories, etc.
I try to live an active life between operations. In my childhood I was involved in athletics for the disabled. In February 2023, a new sport sparked a flame of enthusiasm in me – parahockey, thanks to which and its coaches I had the opportunity to participate as the only Czech in the Women's World Challenge in the USA, where we placed 3rd with the team „Team World“ (Green Bay 2023 Women's World Challenge presented by Citi: a short film). Now I'm in the HC Sparta Praha para hockey team, where I commute to Prague every week for training. For training, matches and camps I carry a large hockey bag with sledge + mechanical cart + drive + „leg“ (ortho-prosthesis) + personal belongings.
Outside of sports and personal life, I volunteer for the Czech Red Cross Semily, where I manage social networks, mask fake injuries and organize annual first aid competitions for children with my colleagues.
Despite my lifelong disability, I try to help people in any way I can, e.g. helping with COVID testing, helping at the Regional Assistance Center for Ukraine, or making small monthly donations to Health Clown, but the car payment is beyond my means.
My life may be full of obstacles, but the 4-wheeler in the form of a car replaces my legs, freedom and freedom of movement.
