Komu pomůžeme?

Anička je 17ti letá slečna, narodila se jako zdravá holčička v prosinci 2005, avšak pouhý den po porodu, přišla hrozivá zpráva.

Anička měla sepsi a byla převezena na JIP, kde bojovala o život a strávila tam své první Vánoce. Domů se poprvé podívala až po Novém roce a vše se zdálo být v pořádku.

Prvních pár let se moc nelišila od ostatních dětí, byla jen bojácná a nechtěla si hrát s hračkami jako ostatní děti. První náznaky, že je něco jinak pociťovaly pečovatelky v jeslích, kterým se Anička zdála odlišná. Šli jsme tedy k psychologovi, který nám řekl, že je Anička naprosto zdravé dítě.

Uběhl další rok a Anička šla do školky, kde nám během prvního měsíce docházky bylo sděleno ředitelkou, že Anička je jiná, než ostatní děti, ale může zůstat, pokud půjde na vyšetření specialisty, aby mohla mít asistenta. Tentokrát psychiatr odhalil diagnózu, Anička trpí dětským autismem. Následovalo několik dalších podrobných vyšetření, které odhalili, že Anička trpí také epilepsií, vývojovou dysfázií, mentální retardací, poruchou pozornosti s hipoaktivitou a hematologickým onemocněním.

Aby toho nebylo málo, tyto hrozivé zprávy způsobily rozpad rodiny a tatínek Aničky dceru i maminku opustil. Maminka tak zůstala na veškeré starosti spojené s nemocí dcery sama.

Život šel dál a v našem životě se objevil nový muž, se kterým přišel na svět Aniččin zcela zdravý bráška. Bohužel ani nový partner nezvládl starosti spojené s péčí o takto nemocné dítě a teď již tří členná rodina tak zůstala znovu sama.

Když bylo Aničce 9 let, projevila se u ní také velká oční vada, nyní nosí brýle o 9 dioptriích, což činí její už tak narušenou orientaci, ještě složitější.

Péče o dvě děti bylo pro matku samoživitelku velice náročné a to jak psychicky, tak i finančně a tak se rozhodla během práce a péčí o děti doplnit vzdělání a mohla se tak stát zdravotní sestrou.

Nyní Anička chodí do speciální školy, která se nachází kousek od místa bydliště a tak jí může denně doprovázet její mladší bráška, jelikož maminka pracuje jako zdravotní sestra od brzkých ranních hodin. Anička velmi ráda a krásně kreslí, emoce, které sama díky svému onemocnění neumí vyjádřit, velice krásně převtěluje do svých kreseb. Také hezky zpívá a je to velmi dobrosrdečná dívenka, která i ve svém věku nejvíc miluje své plyšáky.

Její onemocnění mají však i stinné stránky, kdy Anička nezvládá běžné situace. Při běžných situacích mnohdy reaguje nevyzpytatelně či neadekvátně a nemá ráda spěch, shon a davy lidí. Toto v ní vyvolává záchvaty paniky a úzkost. 

Příští rok však Anička nastupuje na speciální střední školu, která se nachází na opačném konci města a obnáší přecházení několika frekventovaných silnic a cestu tramvají. Anička však v MHD trpí záchvaty paniky, stresem z nepředvídatelných situací, nezvládá davy lidí a cesta do školy tak není pro obě děti bezpečná. Maminka tak bude muset ráno opouštět zaměstnání a vozit Aničku do školy, avšak k tomu je zapotřebí auto, které si ze svého jednoho platu nemůže dovolit. Má v plánu koupit si ojeté, spolehlivé a bezpečné auto, které každodenní ježdění do školy a zvládne.

Částka: 300 000 Kč

Kdyby zůstaly peníze navíc: Použili bychom je na hipoterapie, oxygenoterapie, rehabilitační či stacionární pobyt a popřípadě na plyšáky, které Anička miluje.

Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?

Peníze ze sbírky budou použity ke koupi automobilu vhodného pro dopravování Aničky do školy a na vyšetření k lékařům, které musí Anička často navštěvovat, ale není schopna cestovat MHD kvůli panickým záchvatům.

Část peněz, které případně zbydou, budou použity na hipoterapie, oxygenoterapie, rehabilitace či léčebné pobyty, které Aničce pomáhají.

V případě, že se vybere peněz méně, budeme vybírat auto, které se do vybrané částky vejde.