Představení sbírky
Jmenuji se Veronika a obracím se na vás s prosbou o pomoc pro mého tatínka.
Před přibližně půl rokem mu lékaři diagnostikovali amyotrofickou laterální sklerózu (ALS). Je to nevyléčitelné onemocnění, které člověka postupně připravuje o možnost pohybu i samostatnosti. Přesto se tatínek každý den snaží fungovat a být oporou své rodině.
Nejtěžší na celé situaci je, že není sám. Ve své péči má ještě mou třináctiletou sestru, která ho potřebuje. Oba momentálně žijí ve velmi malém pronajatém bytě. Dnes je to ještě možné, ale s postupem nemoci bude tak malý prostor pro život s invalidním vozíkem a dalšími pomůckami zcela nemožné
Jako rodina se snažíme dělat maximum, ale sami už finančně všechno nezvládneme. Proto jsme se rozhodli požádat o pomoc.
Komu pomůžeme?
Jmenuji se Veronika, je mi 22 let a nikdy by mě nenapadlo, že budu psát takovou prosbu.
Mému tatínkovi je 54 let a přibližně před půl rokem mu lékaři diagnostikovali amyotrofickou laterální sklerózu (ALS). Nemoc, která člověku postupně bere sílu, pohyb i samostatnost.
Ještě před několika měsíci byl tatínek aktivní, miloval sport a svou práci. Kvůli nemoci ji ale musel opustit a běžné věci se pro něj během krátké doby staly velmi náročnými.
Od dětství žijeme jen s tatínkem. Sám nás se sestrou vychovával, staral se o domácnost a vždy byl naší největší oporou. Dodnes se snaží být hlavně tátou pro mou třináctiletou sestru, kterou má ve své péči a chce jí i přes svou nemoc dopřát co nejnormálnější dětství.
Společně bydlí v malém pronajatém bytě, který s postupující nemocí nebude stačí. Tatínek bude časem potřebovat invalidní vozík, polohovací postel a další pomůcky, které bude těžké do současného bytu vměstnat, nehledě na to, že byt není bezbariérově uzpůsoben. Naším největším přáním je, aby mohl zůstat doma se svou dcerou co nejdéle.
Sama pobírám invalidní důchod a snažím se mu pomáhat, jak jen mohu. Finančně ale nedokážu zajistit vše, co bude v dalších měsících a letech potřebovat.
Proto se na vás obracím s pokorou a prosbou o pomoc.
