Ahoj Kamarádi.
Jmenuji se Johanka a jdu k vám s prosbou o pomoc pro mě a mé kočičí kamarády 😿.Jako jedna z mála jsem měla to štěstí že mě někdo zachránil a odvezl do bezpečí. Sedela jsem uprostred silnice s očkama zalepenyma a netušila jsem co se kolem mě deje.Auta kolem mě jezdila jako bych tam nebyla a já se bála hnout z místa.Nic jsem neviděla,ale pak jsem uslyšela jak někdo zastavil a mluvil na mě.Hodna teta zastavila a vzala mě k sobě do bezpečí.Celou cestu jsem ji spokojeně spala na klíně a čekala co se mnou bude dál.Teta mi dala najíst a rozlepila očička plná hnisu.Pak mě zabalila do deky,nechala v přepravce a odešla.Bala jsem se že mě opustila a budu zavřená napořád.Chtela jsem ven a strašně jsem narikala.A proc?Protože nikde bohužel nebyl ani kousíček místa, kde bych se mohla aspoň na chvilku proběhnout.Po třech dnech se přeci jenom uvolnilo místo a já byla ubytovana v malé karantenni kleci.Teta mě odblesila a odcervila ,ale mě začalo být najednou hrozně zle.Byla jsem převezena na veterinu kde jsem strávila 2 dny na infuzich.Byla jsem silne zacervena a po odcerveni paraziti udělali své.Mela jsem 4 tydny a pouhých 350gramu.Nakonec jsem zabojovala a teď si mohu užívat života.Ale co moji ostatni kamarádi?Jak dlouho budou čekat na pomoc oni?Kolik jich bude zbytečně umírat jenom proto,že není místo ani finance?A hlavně proto že lidé nekastruji a odhazuji nás jako odpadky kamkoliv je napadne.
