U naší Sárinky byla v jejich 8 měsících diagnostikována oboustranná těžká vada sluchu – tehdy začal náš velký boj. Tato diagnóza celé naši rodině obrátila život vzhůru nohama. Dcerka ve 12 měsících obdržela sluchadla, ale jelikož Sárinka měla tak vysokou ztrátu sluchu, sluchadla nám nestačila. Byla nám lékaři doporučena oboustranná kochleární implantace, kterou Sára podstoupila ve 22 měsících. Implantace se ale bohužel neobešla bez komplikací a pro silné krvácení Sárinka po několika hodinách musela podstoupit druhou operaci. Po této operaci místo úlevy, že Sárinka uslyší a začne mluvit ale přišly další starosti a problémy. Sárinka po operaci přestala chodit, neudržela se ani v sedě a celkově se změnila její povaha. Trvalo dlouho, než se dala alespoň částečně dohromady a naučila se zase chodit. V tu dobu pravidelně docházela na cvičení dle Bobatha. Dnes už sice chodí, ale stále má problémy s rovnováhou, zakopává a padá. Z toho důvodu jsme navštěvovali rok hipoterapie, které Sárince pomáhaly jak psychicky, tak i fyzicky. Sárinka pravidelně rehabilituje z kochleárním implantátem, navštěvuje soukromou logopedickou ordinaci a dojíždí na logopedii a nastavování implantátů do Motola v Praze. Doma se pravidelně učíme. Já jsem absolvovala tříletý kurz znakového jazyka, abych mohla učit Sárinku a absolvovala jsem i kurz pro asistenta pedagoga, abych se dozvěděla co nejvíce informací jak Sárinku kvalitně vzdělávat. Mimo to docházíme na různé terapie, například Snoezelen. Nedávno jsme ukončili spolupráci s Rannou péčí pro sluchově postižené ( Tamtam ) a vyměnili ji za Rannou péči JAN (Jdeme autismu naproti). Kvůli dcerce jsme se přestěhovali do Olomouce, aby mohla navštěvovat speciální školku pro sluchově postižené a vzdělávat se tam. I přes všechny snahy Sárinku naučit mluvit, či alespoň znakovat máme minimální pokrok. Od několika odborníků bylo vysloveno podezření na poruchu autistického spektra které se v jejich čtyřech letech potvrdilo. Sárinka potřebuje své každodenní rituály a každá změna může být velký problém. Jak roste Sárinka, tak rostou i problémy a to hlavně v jídle a chování. Komunikace je naši propastí. Několikrát denně má záchvaty vzteku, protože si neumí říct o věci které chce, nebo potřebuje. Stále hledáme nějaké cesty a snažíme se udělat cokoliv, aby se stav Sárinky zlepšil.
