5. července minulého roku odešel Niky ven za přáteli, domů už se však nevrátil. Obvolali jsme jeho kamarády, známé, nakonec jsme informovali policii. Po pár minutách nám bylo oznámeno , že našeho syna srazil vlak. V tom momentě se nám zhroutil celý svět. Okamžitě jsme jeli do Motolské nemocnice na oddělení ARO, kde nám sdělili, že stav je velmi kritický a bude pro nás nejbližších 72h rozhodujících. Dodnes nikdo nezná přesné okolnosti nehody. Místo prázdnin a oslav dospělosti, začal boj o život. Největší ránu utrpěl jeho mladší bratr Christian, který k Nicolasovi vzhlížel jako ke svému vzoru.
Po nehodě mu byla okamžitě poskytnuta zdravotní pomoc. Byl uveden do umělého spánku, připojen na plicní ventilaci a letecky transportován do nemocnice Motol. Podstoupil naléhavou operaci hlavy, během níž mu byly odebrány lebeční kosti. Utrpěl mnohočetné fraktury trupu, opakované revize dutiny břišní a měl zavedenou tracheostomii, PEG a VP-shunt.
Prognózy byli že s největší pravděpodobností zůstane ve vegetativním stavu, bez možnosti vnímat svět kolem sebe. Diagnóza je těžké kraniocerebrální poranění mozku. Nicolas však dokázal, že navzdory všem překážkám existuje naděje na lepší zítřky. Bojuje za každý jeden den, jakýkoliv jeho malý pokrok je pro rodinu obrovským zázrakem.
Po šesti týdnech byl probuzen z umělého spánku a odpojen od plicní ventilace. Kvůli častým infekcím a zápalu plic byl jeho zdravotní stav nestabilní. V listopadu byl převezen na dětské DIOP do hořovické nemocnice, kde se jeho stav stabilizoval. Před Vánoci podstoupil operaci hlavy, při které mu byly vráceny lebeční kosti. Již po několika týdnech začal reagovat na určité podněty, pohybovat prsty a končetinami, navazovat oční kontakt a více vímat okolí.
Rodina se nyní připravuje na jeho návrat domů, který nastane v následujících týdnech. Jeho stav vyžaduje 24hodinovou péči, která bude psychicky i finančně náročná. Největší odměnou pro všechny však bude, že budou opět spolu doma.
