Trojčata se narodila předčasně, ve 28. týdnu těhotenství. Po porodu lékaři řekli: „Uvidí se prvních sedm dnů, jestli to všichni zvládnou.“ Potom bylo rozhodujících dalších 28 dnů. V inkubátorech kluci podstoupili operace očí, protože kvůli kyslíku v inkubátoru se odchlipovala jejich sítnice. Bohužel Davčovi se operací očka naopak zničila a zrak ztratil. Vojta s Oldou jsou krátkozrací. Olda si po propuštění z nemocnice odnesl domů pupeční kýlu, kterou mu museli operovat hned jak dorostl do váhy tří kilogramů.
V průběhu času klukům diagnostikovali DMO a formu spastické kvadruparézy (to znamená, že jsou postiženi na všechny čtyři končetiny křečovou formou). Celý jejich život jim svaly napínají křeče, kvůli kterým se přidaly další zdravotní komplikace. Nikdy nebudou chodit, mluvit, lumpačit.
Asi v půl roce Oldík pořád ručičkami boxoval. Při návštěvě neurologa mamince pan doktor oznámil, že má epilepsii. Ve dvou letech stejnou diagnózu dostal i Davča. No a Vojta byl označen jako epileptik asi ve třech letech. Tak začalo období nočních poplachů, protože typ záchvatu, který kluci mají, přichází ze spánku.
Dalším zásahem do života trojčat a celé rodiny byl u Vojty pozitivní nález na Ewingův sarkom. Musel tak začít s chemoterapiemi.
Poté se kluci vystřídali na urologii, kde bylo potřeba upravit jejich varlátka, protože si putovala někde v břiše, kde nemají být. Olda s Davídkem podstoupili operace kyčlí, které jim vytáhly z jamek právě spasmata. Davča také musel podstoupit zavedení PEGu.
Celé dětství podstupují kluci operace Ulzibat, které uvolňují svalové kontraktury a odstraňují bolestivé syndromy.
Nyní jsou trojčata již dospělá a přes všechny diagnózy a operace se jim maminka snaží zpříjemnit život, jak nejlépe se dá.
