Byla jsem v maturitním ročníku střední obchodní akademie v Uherském Hradišti.
Od malička jsem ráda sportovala, tancovala a ráda jsem zkoušela různé aktivity.
4. listopadu 2021 jsem šla spát s pokašláváním a brněním dolních končetin. Po probuzení jsem nemohla vstát z postele a po přivolání záchranné služby se můj zdravotní stav začal během dne rapidně zhoršovat. V noci z 5. na 6. listopadu došlo k totálnímu ochrnutí celého těla i obličeje. Lékaři mi museli zavést umělou plicní ventilaci, která mě držela při životě necelých 5 měsíců.
První měsíc jsem byla v umělém spánku na oddělení ARO v Uherském Hradišti. Během měsíce lékaři zjistili, že po odtažení víček reaguji na vnější okolí. Postupem času, díky rehabilitacím a logopedii, se můj zdravotní stav začal pomalu zlepšovat. Naučila jsem se otvírat oči a komunikovat s nimi, polykat, dýchat bez UPV, za což celému personálu děkuji.
Po 5 měsících jsem byla přesunuta do FN MOTOL na spinální jednotku, kde jsem měla intenzivnější rehabilitace po dobu asi 2 měsíců. Po příjezdu mi vyvedli tracheostomii a já po 6 měsících mohla konečně mluvit. Začaly se zlepšovat ruce, trup a já mohla do invalidního vozíku.
17. června 2022 mě přeložili do RÚ Kladruby. Zde se nacházím i teď. Cvičím několik hodin denně a sama cítím, že můj zdravotní stav i přes veškeré komplikace, se pomalu zlepšuje. Mohla jsem taky po 8 měsících strávit víkend doma s rodinou.
Bohužel však maximální nárok na pobyt hrazený z pojištění je 5 měsíců, což mi podle lékařů stačit nebude.