Ahoj, jmenuji se Honzík a v září mi bude 5 let. Zdálo se, že jsem „kluk jako buk“, ale něco se nezdařilo. Můj běžný vývoj poznamenala neurovývojová porucha, těžká forma vývojové dysfázie a lehčí forma PAS. Rodiče mi věří, že vše zvládnu a s tou správnou péčí budu moci chodit, skákat, mluvit a přemýšlet jako každý zdravý kluk či holka z mého okolí.
Jsme čtyřčlenná rodina, Honzík má ještě o dva a půl roku staršího brášku Kubíka. Bohužel se po druhém roce u Honzíka začalo projevovat opoždění vývoje. Řešit jsme to začali až po jeho třetích narozeninách, kdy rady typu „to dožene“ nebo „je to kluk a ti jsou vždy pomalejší“ nám nestačily. Velmi nám pomohl kontakt s NAUTIS a jejich raná péče. Kolotoč mezi lékaři všech možných odborností nepřinesl jednoznačný závěr o tom, co je TOU příčnou. Všude je z něčeho trošku, ale největší problém je neurovývojová porucha, těžká forma vývojové dysfázie s podezřením na lehčí formu PAS.
Honzík má problémy s hrubou i jemnou motorikou, s řečí jsme někde na úrovni kolem dvou let. Porozumění je velmi omezené a s tím jsou spojené i komunikační potíže. Honzík se aktuálně zlepšuje v komunikaci i sociálních interakcích. Navštěvuje běžnou MŠ, kde má asistenta pedagoga a je tam spokojený. Snažíme se všemožně podpořit Honzíkův rozvoj, aby byl jednou schopen zapojit se do běžného a plnohodnotného života.
Starší bráška Kubík zatím úplně nerozumí tomu, proč je Honzík jiný. Snad se nám i daří „nešidit“ v pozornosti a aktivitách ani jeho. Kubík byl zapojen do podpůrné skupiny sourozenců s PAS, kde se pod vedením zkušených terapeutů mohou vypovídat ze svých pocitů ohledně svých „jiných“ sourozenců.
Díky pravidelnému cvičení, terapiím, logopedické péči a také změnou přístupu k našim životům je mi velkou odměnou, že syn dokáže říci větu o třech slovech. Ta nejkrásnější je „Mami, mám rád.“
Tato dobročinná sbírka spadá pod veřejnou sbírku založenou pořadatelem a je pořádaná ve prospěch příjemce.
