17. ledna 2026 nás v rakouských Alpách tragicky a náhle opustila naše kamarádka – sportovkyně, skialpinistka, maminka a zdravotní sestra. Jejím životním krédem bylo Carpe diem – užij dne – ne jako fráze, ale jako opravdový způsob života. Žila naplno a intenzivně – milovala hory, sport, svobodu, přátele a každý okamžik, který život přinášel. Byla silná, energická, opravdová, někdy nekompromisní, ale vždy autentická. Když rozdávala dobro a pomoc, dělala to upřímně a po svém.
Jako zdravotní sestra pracovala na operačním sále a stála u lidí v náročných chvílích. Jako kamarádka byla přímá, loajální a nezapomenutelná. A především byla milující maminkou. Po jejím náhlém odchodu zůstal její 10 letý syn Eduard, kterému se během jediného dne obrátil svět naruby.










