Představení sbírky
Ema pomáhala druhým i ve chvílích, kdy sama neměla život jednoduchý. Doma pečuje o dceru, která potřebuje neustálou péči. Teď potřebuje pomoc ona. Pomozme jí vytvořit domov, ve kterém bude každodenní život o něco snazší.
Někdy v životě potkáme lidi, kteří nám svými činy ukazují, co znamená opravdová lidskost. Nepotřebují o sobě mluvit, upozorňovat na to, co dělají, ani čekat, že jim někdo za jejich pomoc poděkuje. Když je potřeba, jednoduše přiloží ruku k dílu. Myslí na druhé, i když sami nemají život vždy jednoduchý.
Právě takovou ženu vnímáme v Emě.
Když se na nás Monika obrátila s nápadem uspořádat pro Emu sbírku, začali jsme přemýšlet o tom, co pro nás Ema vlastně znamená. Nebyla to pro nás neznámá žena, jejíž příběh jsme si právě přečetli. Emu a její dceru Zenku známe už několik let. Poznali jsme je v rámci našeho profesního působení při převozech do nemocnice. Za tu dobu jsme ale Emu poznali také z jiné stránky. Jako maminku, která se každý den stará o svou dceru, ale také jako člověka, na kterého jsme se mohli spolehnout, kdykoliv jsme sami vyráželi pomáhat tam, kde nás bylo potřeba.
Komu pomůžete?
Ema totiž ani přes vlastní starosti nikdy nezůstávala stát vzadu. Když bylo potřeba pomoci druhým, vždycky hledala způsob, jak se zapojit. A často myslela i na nás, kteří jsme vyráželi do terénu.
Když začala pandemie covidu, byla první, která nám připravovala svačiny na cesty při rozvozech roušek a dezinfekce. V době, kdy jsme od rána do večera objížděli místa, kde byla pomoc potřeba, myslela na to, abychom měli co jíst a mohli pokračovat v práci. Možná to pro někoho byla maličkost. Pro nás to ale znamenalo mnohem víc. Věděli jsme, že na nás někdo myslí, i když sami zrovna nemáme čas zastavit se a postarat se o sebe.
Když jižní Moravu zasáhlo ničivé tornádo, bylo to podobné. Sotva jsme se chystali vyrazit pomáhat lidem, kteří přišli o své domovy a ocitli se v jedné z nejtěžších chvílí svého života, měli jsme od Emy připravené jídlo na cestu a napečeno i na později. Myslela na to, že nás čekají dlouhé hodiny práce, únava a chvíle, kdy nebude čas řešit vlastní potřeby.
Stejně tomu bylo i při posledních povodních na Moravě. Znovu jsme měli připravené jídlo a znovu jsme cítili, že za námi stojí někdo, kdo na nás nezapomíná.
A nezapomněla na nás ani při nočním odjezdu na ukrajinské hranice v prvních dnech války.
Nebyla to jednorázová pomoc ani gesto pro dobrý pocit. Bylo to něco, co se opakovalo pokaždé, když nastala krizová situace a my vyjížděli pomáhat. Ema se neptala, co za to dostane. Prostě udělala, co mohla.
Pomáhala tiše. Bez velkých slov a bez očekávání, že jí někdo něco vrátí.
A právě proto jsme se tentokrát rozhodli pomoci my jí.
Při tornádu na jižní Moravě jsme vyrazili pomáhat lidem, kteří přišli o své domovy a potřebovali podporu. Ema tehdy myslela i na nás, kteří jsme pomáhali v terénu. Dnes chceme její péči a ochotu pomáhat alespoň malým dílem oplatit.
Ema je maminkou dvou dcer
Ema se stará o dvě dcery. Její starší dcera Zenka žije s dětskou mozkovou obrnou a od narození potřebuje každodenní pomoc a péči. Ema se o ni stará prakticky 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
Péče o dítě se zdravotním postižením nekončí tím, že se člověk postará o jeho základní potřeby. Znamená plánovat každý den, zvládat běžné domácí povinnosti a současně řešit situace, které ostatní lidé často považují za samozřejmé. Každý přesun, cesta mimo domov nebo návštěva nemocnice může vyžadovat mnohem více času, příprav i energie.
Přesto Ema neztrácí ochotu pomáhat ostatním. Ani ve chvílích, kdy sama řeší spoustu starostí, nezapomíná na lidi kolem sebe.
Její pomoc navíc nekončí u nás.
Během covidu pekla cukroví a posílala ho zdravotníkům v Benešově a okolí. Společně s kamarádkou pravidelně připravují dorty pro maminky a zdravotníky na dětské onkologii v Motole. Zapojila se také do pomoci lidem zasaženým tornádem na jižní Moravě a pomáhala při dalších příležitostech, kdy bylo potřeba přiložit ruku k dílu.
Je toho mnohem víc. A právě proto jsme si řekli, že tentokrát nechceme čekat, až si Ema o pomoc řekne.
Protože ona by si o ni nejspíš nikdy neřekla.
Teď chceme být na řadě my
(Dětský domov po té, co jim zloděj ukradl dárky před Štědrým dnem)
Ema tolikrát myslela na ostatní, když jsme vyráželi pomáhat my.
Připravovala nám jídlo na cestu, pekla pro zdravotníky, pomáhala lidem v těžkých situacích a nezapomínala na ty, kteří se sami snažili pomáhat druhým. To všechno přitom zvládala vedle vlastních starostí a náročné péče o svou dceru.
Když Monika přišla s nápadem uspořádat pro Emu sbírku, věděli jsme, že chceme být u toho. Rozhodli jsme se proto sbírku organizačně zajistit a pomoci dostat její příběh k lidem, kterým není lhostejný osud druhých.
Nechceme Emě pomáhat proto, že je nám jí líto. Chceme jí pomoci proto, jaká je.
Je to žena s obrovským srdcem, která i přes vlastní životní starosti dokáže myslet na druhé. Člověk, který připravuje jídlo pro dobrovolníky vyrážející do krizí, peče pro zdravotníky, podporuje nemocné děti a jejich rodiny a přitom sama každý den zvládá náročnou péči o svou dceru.
Teď bychom chtěli, aby věděla, že když bude potřebovat pomoc ona, nejsme lhostejní ani my.
Protože někdy se role jednoduše obrátí. Člověk, který byl zvyklý myslet na ostatní, potřebuje, aby někdo začal myslet na něj.
❤️ Pomozme Emě vytvořit novou kuchyň a pořídit speciální kočárek pro Zenku.
Každý příspěvek, malý i velký, nás přiblíží k tomu, aby se jedna z těch žen, které celý život myslí především na ostatní, mohla konečně trochu usmát a říct si:
„Tentokrát někdo myslel na mě.“
Děkujeme všem, kteří nám pomohou tento malý velký sen splnit. ❤️🙏
Chceme Emě splnit jeden obyčejný sen ❤️
Ema má doma malou kuchyňku, která už dávno nestačí tomu, co její každodenní život vyžaduje. Přála by si novou, praktičtější kuchyň, která jí usnadní přípravu jídel i běžný chod domácnosti.
Rádi bychom jí proto pomohli pořídit novou kuchyňskou linku včetně sporáku, varné desky a digestoře. Součástí potřebného vybavení bude také mikrovlnná trouba, lednice, myčka, pračka a další nezbytné věci do domácnosti.
Pokud se vybere více než chceme, pořídíme vhodný speciální kočárek pro Zenku, který Ema při každodenní péči o svou dceru potřebuje a který jí usnadní přesuny mimo domov.
Nejde nám o luxus. Nechceme Emě pořizovat něco, co nepotřebuje. Chceme jí dopřát věci, které si sama dlouhodobě nemůže dovolit, a především jí alespoň trochu ulehčit každodenní život.
Chceme, aby měla praktičtější zázemí pro péči o rodinu a aby se mohla při každodenních povinnostech opřít také o vybavení, které jí práci skutečně usnadní.
Toto je příběh ženy, která má velké srdce. A je to také naše příležitost ukázat jí, že dobro, které rozdává kolem sebe, nezůstalo bez odezvy.
samotný materiál bez světel, bez dřezu, bez baterie, bez spotřebičů a bez práce, jen holý korpus máme naceněný na 85 897,- ostatní budeme upřesňovat v milnících.
Pokud by se vybralo méně určitě se s kuchyní nevzdáme, budeme hledat rozdíl a v nejhorším případě se poohlídneme po bazarovém vybavení.
