Když jsem se přistěhovala do Lubné, byli Kristýna a Ondra Bolomští první, kteří mě pozvali na čaj a domácí chleba do jejich útulného domu u lesa. Tohle kouzelné místo obklopené zvířaty a divotvornou zahradou na úplném konci vesnice mě upoutalo už při první procházce.
Vidím večery u jejich stolu, kde jsem sedávala v dobách osamělosti, později už s manželem a nakonec i s našimi dětmi. V jejich láskyplném domově jsme se cítili vždy vítaní a stali se z nás blízcí přátelé. Po pár letech už nám Ondra, který se živí jako zedník, pomáhal se stavbou i našeho domova.
Ondra s Kristýnou jsou dvojice, která svým způsobem života šíří nejstarší pohádku o dobru a otevřené náruči pro každého poutníka.
Je to 13. léto, co se známe, a dneska jejich dům shořel.
6 hasičských vozů zalévá jejich domeček v lesích, oázku, kde byla vždycky na kamnech připravená konvice na čaj. Stále usměvaví Ondra a Kristýna a jejich 3 děti se ocitají bez domova.
Jsme velká parta přátel, kterým tahle rodina mnohokrát pomohla, které hostila, obdarovávala, a chceme jim jejich dobrotu oplatit ve chvíli, kdy to potřebují. Od prvního dne spousta přátel Bolomských neúnavně pomáhá s vyklízecími pracemi, ale bez peněz se to neobejde. Budeme moc vděční za každý dar, každá byť drobná částka pomůže. Moc děkujeme!
Za všechny přátele Bára a Honza Ungerovi
