Představení sbírky
Jmenuji se Věrka Formanová a už 29 let žiji na vozíku. I přes své zdravotní omezení jsem se vždy snažila vést plnohodnotný život a být dobrou mámou pro své dvě děti – Aleška (13 let) a Anetku (9 let).
Dne 7. 6. 2025 nás nečekaně opustil můj manžel a tatínek našich dětí. Lékaři mu diagnostikovali velmi agresivní formu rakoviny, která postupovala tak rychle, že jsme ani nestihli zahájit léčbu. Ještě jsme doufali, že to zvládneme, ale nemoc byla silnější. O pár dní později jsme stáli před nenahraditelnou ztrátou.
Zůstala jsem sama na dvě děti. Obě jsou navíc na bezlepkové dietě, což výrazně zvyšuje naše měsíční náklady. Snažím se jim být oporou, i když sama bojuji s omezeními, která mi vozík přináší.
Komu pomůžeme?
V květnu roku 2025 byla mému manželovi diagnostikována agresivní forma rakoviny. Rozhodla jsem se proto náhle odejít ze svého zaměstnání, abych o něj mohla pečovat a být mu nablízku před zahájením jeho léčby. Bohužel krátce před jejím zahájením nás nečekaně opustil a náš svět se tím zcela zhroutil. Snažila jsem se být především oporou pro naše dvě děti, Aleška a Anetku, které ztráta jejich tatínka hluboce zasáhla.
Po manželově nečekaném odchodu se stala situace velmi složitou a především náročnou jak po fyzické, tak i po emoční stránce. Vzhledem k tomu, že jsem od určitého věku odkázána na používání invalidního vozíku, je pro mě pohyb a vykonávání některých běžných úkonů a dovedností náročnější než pro osoby bez zdravotního omezení. I tak se ale každý den snažím být do určité míry soběstačná a silná pro své děti, které mě teď potřebují. Především je kvůli naší složité životní situaci nechci neomezovat v jejich zájmech a koníčcích, které je baví. Bohužel, u obou dětí se prokázala intolerance na lepek, a proto je naše finanční situace o něco náročnější, jelikož bezlepkové potraviny jsou dražší.
