Peťa byl vždy ten, kdo pomáhal druhým. Jako dobrovolný hasič neváhal zasáhnout tam, kde bylo nejhůř – při povodních stavěl hráze, po tornádu vyjížděl do zasažených obcí. Ve své obci se aktivně zapojoval do tradic, věnoval se dětem a byl člověkem, na kterého se dalo vždy spolehnout.
Jednoho dne se jeho život i život celé rodiny změnil. Peťův svět se zastavil a on se ocitl na hraně, ze které už nebylo cesty zpět.
Peťa byl dlouhé minuty bez známek života. Lékaři mu nedávali naději, on ale přežil. Následky jsou však vážné a zasáhly jeho mozek i základní životní funkce.
Péče o něj je náročná a dlouhodobá. Rodina dělá maximum, aby mu zajistila důstojnou péči a bezpečné prostředí.