Ahoj, já jsem Loki, ale kámoši mi také říkají Lokísku, Lokinatore či Lokinku. Jsem teprve několik měsíců na tomto světě a už mě postihly zdravotní problémy. Musím si dávat velkého majzla na to, co papám. Třeba masíčko a kokinka, které mým kamarádům dělají radost, mi způsobují velké bolesti bříška. Panička ale na mě dává pozor, pečlivě se o mě stará a snaží se mi to vynahradit nejrůznějšími dobrotami. Třeba tvarohový dortík se spousty piškotky, jo, tak ten mám nejraději. O prázdninách jsme si udělali parádní výlet do Vysokých Tater, kde jsem s paničkou nachodil spousty kilometrů a po cestě jsem poznal nové psí kámoše. Moc se mi tam líbilo a pevně doufám, že je zase někdy navštívím.
Ač se to nezdá, jsem zatím velmi hravý a veselý pes, který miluje dlouhé procházky, ale také nepohrdnu zaslouženým šlofíkem na gaučíku. Taky zbožňuji koupačky v potůčcích nebo válení se v bahně. Bahno je super, vždycky ze sebe udělám bubáka. Panička už ale tak ráda není a já už pak taky ne, protože mě pak hned čeká namydlení a sprcha. Zkrátka, užívám si můj štěněčí život jak jen to jde, protože s mým nemocným bříškem mi už, podle doktorů, moc času nezbývá. Rád bych tady byl paničce na blízku ještě dlouho, ale na to budu potřebovat vaši pomoc.
A jak to všechno začalo?
S dovolením by se vám i já ráda představila. Jmenuji se Iva a jsem studentkou veterinárního lékařství v Brně. Na začátku roku jsem si pohrávala s myšlenkou, že bych si konečně splnila svůj sen a pořídila si chlupatého parťáka. Mé představy se záhy proměnily v realitu a já si vezla domů Lokiho. Bohužel komplikace nastaly dříve než bych předpokládala a po pár dnech, jsme museli akutně navštívit veterinární kliniku. Lokimu nebylo vůbec dobře, celou noc nespal, zvracel, měl průjem a s celkovou slabostí a vyčerpání se pomalu nemohl ani postavit na vlastní nožky. Na klinice dělali první poslední, aby mu pomohli. Naštěstí po pár hodinách na infúzích, se Loki začal zlepšovat a zotavovat a my jsme se tak mohli posléze vydat domů.
Druhý den jsme přišli na kontrolu, kde nám paní doktorka oznámila podezření na již zmiňovaný Portosystemový shunt. Nebudu lhát, dost mě to vyděsilo. Tím, že studují tento obor, vím, že prognóza tohoto onemocnění není příznivá. Domluvila jsem se tedy s paní doktorkou, že budu Lokiho pozorovat a pokud by se tato situace opakovala, podstoupí podrobnější vyšetření. Vzhledem k tomu, že jsem založila tuto sbírku, tak určitě tušíte, že se bohužel situace opakovala a progradovala do takové míry, kdy Loki vykazoval těžké příznaky otravy. Naštěstí jsem tenkrát byla poblíž školní kliniky, kde proběhlo prohloubené vyšetření, kterým se stvrdilo, že se opravdu jedná o Portosystemový shunt. Aby se zjistilo o jaký typ jde, musel Loki podstoupit CT vyšetření. Výsledek nikoho nepotěšil, potvrdil se jaterní zkrat intrahepatalního typu. Byly mi navrhnuty 2 možnosti: 1) konzervativní terapie spočívající v jaterní dietě, ale s prognózou cca 1 roku nebo 2) zajistit si operaci v zahraničí.
Po dlouhém rozjímání, jsem se rozhodla, že bych to chtěla risknout. Že bych ráda dopřála Lokimu delší život než pouhý 1 rok. Proto jsem kontaktovala paní doktorku, z veterinární kliniky Univerzity Justus Liebig v Německu, která se specializuje na Portosystemvý shunt. Obeznámila mě s okolnostmi, jak probíhá samotný zákrok, jaké se pojí rizika s operací a kolik to všechno bude přibližně stát. Aby se takový zákrok mohl uskutečnit, musí se zajistit termín, který by Lokimu mohl vyjít již na prosinec/ledem. Je nutné zákrok podstoupit co nejdříve, neboť úspěšnost zákroku se do značné míry pojí s věkem aneb, čím dříve, tím lépe.
Co to vlastně ten Portosystemový shunt je?
V našem případě se jedná o vrozenou vadu, kdy se v jeho těle nachází anomální céva, která obchází játra. Abych vám to v jednoduchosti vysvětlila oč jde. Za normálních okolností, u zdravých jedinců, jsou játra orgánem, která mimo jiné čistí krev od odpadních produktů, které vzniknou ve střevě při trávení bílkovin. Takto pročištěná krev se vrací krevním řečištěm zpět do srdce, odkud je pumpována do celého těla. Bohužel u Lokiho, který má patologickou cévu, která se jater vyhýbá, nemůže být jeho krev zcela vyčištěna. Odpadní produkty, zejména amoniak, dále putují do organismu, kde působí jako jed. Čím více se jich hromadí, tím horší jsou klinické příznaky. Existují dva typy tohoto zkratu, bohužel Loki má zrovna variantu, která se u nás v České republice operačně neřeší. Naštěstí existují zahraniční specialisté, kteří se touto patologii zabývají, ale s náročností zákroku se také pojí velký finanční obnos.