Představení sbírky
Náš dvouletý Denisek se narodil se zatím neznámou diagnózou, která brzdí jeho motorický i mentální vývoj. ještě před pár měsíci nedokázal používat ruce a dostat se do sedu bylo pro něj nemožné. Zkoušeli jsme veškerá doporučení lékařů, ale výsledky se dostavili až po konzultaci s předním odborníkem na dětskou rehabilitaci v Neurorehabilitačním centru Astra. Pan doktor nám vysvětlil, jakým způsobem je potřeba s Deniskem pracovat, aby začalo jeho tělo fungovat tak, jak má. Hned jsme zahájili v Astře intenzivní rehabilitace, kde se fyzioterapeutky Deniskovi každý den věnují a procvičují s ním za pomoci různých metod a speciálního TheraTogs oblečku jeho motoriku a vše s tím spojené. Po třech měsících těchto terapií se stal takřka zázrak, kdy Denisek začal používat ruce, zpevnilo se mu celé tělo a vydrží chvíli v sedu. Díky těmto metodám má Denisek velkou šanci se postupně propracovat k tomu, že bude jednoho dne chodit a stane se tak soběstačným. Tyto neurorehabilitace bohužel neproplácí pojišťovna a my je musíme Deniskovi hradit z vlastních zdrojů. Jelikož se v Deniskově případě jedná o takřka celoživotní boj, nejsme schopni pravidelné rehabilitace hradit pouze vlastními silami.
Komu pomůžeme?
Ahoj, jsem Denisek. Narodil jsem se jako třetí syn mamince Daniele a tatínkovi Jakubovi. Ještě do nedávna jsem měl dva velké brášky, Danečka a Dominička. Bohužel náš nejstarší bráška Daneček měl stejnou neznámou diagnózu jako já a na konci loňského roku nás v jeho deseti letech, po selhání organismu, navždy opustil. Po jeho narození trvalo velmi dlouho, než dostali rodiče k jeho stavu lékařské vyjádření, čímž se velice zúžili možnosti situaci řešit a z nedostatku informací a chybějícím včasným rehabilitacím už nebylo možné Danečkovi pomoci. Podobnou situaci jako s mým bráškou už rodiče ani můj prostřední bráška Dominiček nechtějí zažít, proto se všemožně snaží mě podporovat v mém vývoji. Kromě zmíněných rehabilitací se mnou cvičí od malého miminka rodiče Vojtovu metodu, pořizují mi domů různé rehabilitační pomůcky, jezdí se mnou do lázní a radují se se mnou z každého, byť malého, pokroku. Pomáhá jim i můj bráška Dominiček, který se těší, že pro něho budu jednou velkým parťákem. Já sám jsem usměvavý a veselý kluk, který je plný života a snaží se společně s celou rodinou překonávat překážky a vlastně i sám sebe. Pokud budu mít šanci jezdit pravidelně na neurorehabilitace, vím, že se jednou rozběhnu za svým bráchou Dominičkem a budu pro něho jeho ,,velkým" malým bráškou.
