Milí dárci, přátelé a všichni, kterým nebyl osud našeho Alvinka lhostejný,
naše sbírka skončila a díky vám se podařilo vybrat neuvěřitelných 28 050 Kč! ❤️ Z celého srdce vám děkujeme. Za každý příspěvek, každé sdílení, každou milou zprávu i za všechny chvíle, kdy jste na našeho malého bojovníka mysleli.
Rádi bychom se s vámi podělili o to, jak se Alvinovi daří a jak neuvěřitelnou cestu od svého nalezení urazil.
Od boje o přežití k prvním krůčkům
Když jsme Alvina po měsíci pohřešování konečně našli, byl v kritickém stavu. Nedokázal sám chodit, přijímat potravu ani vykonávat základní tělesné potřeby. Jeho neurologický stav byl natolik vážný, že jsme zpočátku vůbec nevěděli, zda přežije.
Následovala týdenní hospitalizace, během které Alvin dostával intenzivní veterinární péči, infuze, léky a podstoupil řadu vyšetření včetně biopsie jater. Ta potvrdila jaterní lipidózu, tedy závažné ztučnění jater, ke kterému může u koček dojít v důsledku dlouhodobého hladovění. Kromě toho se Alvin potýkal s výraznými neurologickými problémy, jejichž následky si nese dodnes.
Byly chvíle, kdy jsme se skutečně báli, že si ho domů už nikdy nepřivezeme.
Když se nakonec vrátil domů, zdaleka nebylo vyhráno. Čekaly nás týdny podávání léků, neustálého dohledu, péče a probdělých nocí. Alvin se nedokázal bezpečně pohybovat a kvůli svému neurologickému stavu měl tendenci pojídat i věci, které rozhodně nebyly určené k jídlu. Museli jsme proto jeho prostor upravit tak, aby v něm prakticky nebylo nic, čím by si mohl ublížit.
A pak se začaly dít malé zázraky.
Alvin se začal pokoušet chodit. Zpočátku velmi nejistě, nekoordinovaně, často padal a narážel do okolí. Ale nevzdával se. Znovu a znovu se zvedal a zkoušel to dál. Jeho odhodlání nás nepřestávalo překvapovat.
Abychom mu vytvořili co nejbezpečnější prostředí, obložili jsme podlahy měkkými pěnovými puzzle podložkami, aby si při svých pokusech o chůzi neublížil. Náš domov se postupně proměnil v malé rehabilitační centrum pro jednoho nesmírně tvrdohlavého kocourka ❤️
Každý malý pokrok byl obrovským vítězstvím. První samostatné krůčky. První chvíle, kdy se dokázal najíst bez pomoci. První samostatná návštěva kočičí toalety. Věci, které jsou pro zdravou kočku naprostou samozřejmostí, pro nás znamenaly celý svět.
A jak je na tom Alvin dnes?
Náš malý bojovník dnes zvládá většinu běžných činností sám. Chodí, jí, používá kočičí toaletu a postupně znovu objevuje svět kolem sebe. Začíná se také více socializovat se svými kočičími sourozenci a dokonce sám vyhledává společnost našich pejsků.
Znovu si užívá mazlení, vyhledává naši blízkost a spokojeně přede, když ho hladíme.
A dnes? Dnes se Alvin poprvé od svého návratu sám dostal na gauč! 🥹❤️
Pro někoho možná naprostá maličkost. Pro nás okamžik, při kterém se nám chtělo brečet štěstím. Kocourek, který ještě před několika týdny nedokázal ani stát na vlastních nožičkách, dnes sám vyskočil na gauč.
Samozřejmě víme, že Alvin už pravděpodobně nikdy nebude stoprocentně zdravý. Stále má hlavičku nakloněnou na jednu stranu, při pohybu se někdy točí dokola jedním směrem a jeho chování je občas trochu zvláštní. Neurologické následky jsou stále patrné a je možné, že s ním zůstanou napořád.
Naše cesta ale ještě nekončí
Přestože Alvin udělal obrovské pokroky, stále není úplně vyhráno.
I nadále musí docházet na pravidelné veterinární kontroly, přibližně jednou měsíčně. Pečlivě sledujeme především jeho jaterní parametry a hladinu draslíku, protože jeho organismus si prošel obrovskou zátěží a potřebujeme mít jistotu, že se jeho stav vyvíjí správným směrem.
Alvin také stále užívá léky na podporu funkce jater. Přestože se jeho stav výrazně zlepšil, jeho játra stále potřebují naši pomoc a pravidelné sledování. Léčba tedy rozhodně neskončila jeho propuštěním z nemocnice a pokračuje i dnes.
Jeho rekonvalescence je dlouhodobý proces. Stále musíme být pozorní, sledovat jeho zdravotní stav a počítat s tím, že nás mohou čekat další komplikace i výdaje spojené s následnou péčí.
Ale když se podíváme na to, kde jsme začínali a kde jsme dnes, máme obrovskou naději.
Naše cesta nekončí. Jen už po ní Alvin dokáže kráčet po vlastních tlapkách.
A teď to nejdůležitější: DĚKUJEME!
Bez vás bychom tuto cestu zvládali mnohem obtížněji. Intenzivní veterinární péče, hospitalizace, vyšetření, léky a následná rekonvalescence představovaly nejen obrovskou psychickou, ale i finanční zátěž.
Díky vaší štědrosti se podařilo vybrat úžasných 28 050 Kč, které nám pomohou pokrýt náklady spojené s Alvinovou léčbou a následnou péčí.
Ale vaše pomoc pro nás znamená mnohem víc než jen finanční podporu.
V těch nejtěžších chvílích, kdy jsme byli vyčerpaní, vyděšení a nevěděli, co bude dál, nám vědomí, že na to nejsme sami, dodávalo sílu pokračovat.
Děkujeme každému, kdo přispěl, ať už jakoukoliv částkou. Děkujeme těm, kteří sbírku sdíleli, poslali nám povzbudivou zprávu nebo na Alvina jednoduše mysleli.
Pomohli jste dát druhou šanci kocourkovi, u kterého jsme se jednu chvíli báli, že žádná další šance už nebude.
Alvin možná nikdy nebude chodit úplně rovně. Možná bude mít navždy nakloněnou hlavičku a jeho svět se občas trochu zatočí.
Ale pořád je to náš Alvin. Náš malý, statečný, trochu zvláštní kocourek, kterého milujeme přesně takového, jaký je.
A až se dnes večer zase přijde pomazlit, vyskočí na gauč a spokojeně zavrní, budeme vědět, že za těmito obyčejnými, a přitom tak vzácnými okamžiky stojí i vaše laskavost.
Sbírka sice skončila, ale Alvinův příběh pokračuje. A díky vám má další kapitoly.
Z celého srdce děkujeme.
Alvin a jeho rodina 🐾❤️
