Představení sbírky
Importante je kůň s velkým srdcem, který všechny upoutá svým klidným charakterem. Je to můj nejlepší kamarád, kterého jsem již jednou zachránila z hrozných podmínek ve Španělsku a přivezla do Čech. Možná to tehdy vypadalo jako nesmysl, ale pro mě to bylo vše jasné – přestože byl po zranění a nebyl to kůň s perfektni morfologií a odznaky v plemenném stromě, byl ale živá bytost, která si jako všechny zasloužila pomoc a mít důstojné podmínky pro spokojený život.
Komu pomůžeme?
Nejprve trochu představím, jaká byla naše cesta a setkání. Nikdy nezapomenu na první den, když jsem se náhodou jako dobrovolník dostala do andaluzského hřebčína, kde pro koně nebyly dobré podmínky. Už první den jsem tam mezi více než sto koňmi viděla Importanteho, který byl jiný než všichni ostatní a od začátku jsem k němu měla blíž. Přemluvila jsem majitele, že si jej přiberu k ostatním koním do tréninku, tehdy byl pětiletý hřebec, který na sobě možná ani nikdy neměl ohlávku. Od začátku jsem cítila, že je práce s ním jiná a veškerý trénink s ním šel tak hladce, že jsem brzo věděla, že se na něj můžu naprosto spolehnout a vybudovali jsme si vzájemnou důvěru.
Když jsem odtamtud odjížděla, nemohla jsem zachránit všechny koně, i když mi to trhalo srdce. Měla jsem ale naději, že můžu pomoci alespoň jednomu. Dala jsem tehdy Importantemu slib, že se o něj postarám a udělám vše pro to, aby měl podmínky pro život tak, aby byl spokojený a měl co největší volnost na pastvině a už nikdy nemusel být zavřený v malé stáji. Bohužel po mém odjezdu z hřebčína v prosinci roku 2019 měl úraz. Když jsem ho pár měsíců poté chtěla vézt do Čech, zjistila jsem, že přežil téměř vyhladovění a vyhubnutí na kost po úrazu čelisti, kdy nemohl jíst. Přestože jsem tehdy už s majitelem domlouvala koupi koně, všechno mi zamlčel a o jeho stavu jsem se dozvěděla, až když jsem jej jela navštívit měsíc před plánovanou cestou. Poté mi i sdělil, že kdyby nevěděl, že má šanci koně prodat, nechal by jej utratit. Byl to pro mě o důvod víc ho koupit a nenechat ho na místě, kde se mu sotva dostane dobré péče.
Věřila jsem, že vše zvládne a i přes úraz v historii, jsem ho přivezla domů a uzdravil se. Z kostry potažené kůží se postupně stal pan kůň, mohla jsem jej obsednout, pracujeme hodně i ve volnosti, co nás oba baví a nikdy neměl udidlo. Je to zenový mistr a parťák do každé nepohody, se kterým jsem se toho tolik naučila.
Poslední rok a půl je Importante můj koterapeut v psychoterapii pomocí koní a díky svému klidnému charakteru pomáhá lidem léčit jejich duši a dostat se k lepšímu kontaktu sami se sebou a někdy i překonat strach z koní.
Po čtyřech letech se bohužel možná znovu ozvalo staré zranění a poslední stolička, která byla zřejmě mrtvá již nějakou dobu a žádný zubař si toho nevšimnul. Od stoličky se udělal hluboký absces. Když jsme po dovolené přišli na pastvinu na začátku července, Impík měl pravou žuchvu ve velikosti skoro jako fotbalový míč a nemohl otevřít pusu. V obou tvářích a uvnitř pusy byl ucpaný trávou, kterou nemohl rozkousat a sníst. Když se ani po pár dnech léčení terénní veterinářkou a antibiotikách nezlepšil a absces se nepodařilo uvolnit, bylo potřeba ho odvést na kliniku. Bylo jasné, že je zle a bude to na náročnější zákrok. Mohl jíst jen velmi tekuté kaše, naštěstí mohl pořád polykat a pít. Kaše ho bohužel pořád provázejí a bude to zřejmě i strava na nějakou dobu při rekonvalescenci.
Po příjezdu na kliniku v Brně se ihned pustili do uvolnění abscesu, který byl velmi hluboko až u kosti.
Bohužel byla čelist stále zablokovaná a nemohl ji otevřít, aby se lékaři dostali k zubu, který potřeboval vytrhnout. Měsíc tak byla potřeba léčba na klinice antibiotiky, dalšími léky a čištění rány několikrát denně, aby infekce v čelisti povolila. Po měsíci se 11. 8. 2023 konečně mohli lékaři pustit do zákroku vytržení zubu, který byl velmi komplikovaný. Nakonec to nešlo cestou zevnitř pomocí kleští a bylo potřeba udělat na tváři další dva otvory a zub vysekat z kosti. Dobrá zpráva byla, že se mu při náročném zákroku čelist nezlomila, ale stále se mohou uvolnit nějaké úlomky kosti a rehabilitace bude ještě na dlouho.
Odhadovaný pobyt na klinice je zatím 6 týdnů, tedy po operaci další dva týdny, a pak ještě několik týdnů intenzivní péče veterináře, čištění ran a sledování čelisti, zda se dobře hojí.
Jsem vděčná všem lékařům a personálu na klinice, kteří se o něj tak dobře starají a také všem přátelům a známým, kteří mi jsou oporou.
Více než deset let pomáhám lidem v náročných situacích a často za nízký plat v sociálních službách nebo v rámci dobrovolnictví. Několikrát jsem pomáhala i koním při dobrovolnictví v zahraničí. Je pro mě těžké si říct o pomoc a dlouho jsem to zvažovala. Bohužel ale pobyt koně na klinice se stále prodlužuje a s tím roste i cena. Možná je čas, abych sebrala odvahu a o pomoc také požádala. Importante si to zaslouží, přeci jen je to můj nejlepší kamarád a má stále můj slib, že se o něj postarám. Po vyléčení se může opět přidat ke mně a Vaši pomoc oplatit tak, že bude dál pomáhat lidem v psychoterapii a hiporehabilitaci.
