Představení sbírky
Krutá nemoc vzala dvěma malým dětem tatínka a mladé mamince manžela. My, přátelé a kolegové Nikol, ji známe jako obětavou a empatickou osobnost a rádi bychom jí ukázali, že i přes svou obrovskou sílu a odolnost není a nemusí být na tomto světě sama. Milovanou osobu jim nevrátíme, ale můžeme jim společně vrátit naději v lepší zítřky. V temnotě nynějších dní mohou vybrané finanční prostředky pomoci překlenout základní existenční problémy a dát jim prostor ztrátu uchopit, zpracovat a znovu se postavit na nohy.
Komu pomůžeme?
A tak začala láska jak z televize… V případě našich blízkých Nikol a Ondřeje doslova. Milovník sněžné stopy a knih s usměvavou milovnicí zvířat se poznali v útrobách Kavčích hor. Ondřej působil jako střihač v režii, Nikol nyní pracuje jako produkční. V odlescích příběhů z TV obrazovek se začal před 10 lety psát ten jejich. Stvrzený v roce 2017 synem Mikulášem, o dva roky později dcerou Luisou a v září 2023 svatbou a začátkem budování vysněného rodinného domu.
To už se ale odehrávalo ve stínu nemoci, kterou Ondřejovi diagnostikovali v létě 2022. Začalo to únavou a bolestmi zad. Závodní lékařka správně rozpoznala závažnost situace a diagnóza byla nemilosrdná – chronická myeloidní leukémie. Postupně selhaly všechny dostupné možnosti léčby v podobě medikamentů a zbývala poslední – transplantace kostní dřeně. Ta se uskutečnila v Praze v červnu 2024. Potransplantační stav však přinesl závažné komplikace a Ondřej zápasil o život. Tehdy se projevila jeho obrovská vnitřní síla a touha žít. S Nikol, která téměř den co den seděla u jeho lůžka, bojovali boj nejdůležitější a pro tu chvíli ho vyhráli. Další měsíce ale zůstával v nemocnici a Nikol byla na péči o čerstvého školáka a předškolačku, domácnost, stavbu domu a finanční zajištění sama.
Na sklonku listopadu byl Ondřej propuštěn domů. Sice potřeboval intenzivní péči a do nemocnice dojížděl téměř každý den, ale byl doma, mezi svými, a s nadějí na uzdravení. Leden 2025 však přinesl další ránu. Zápal plic ho opět upoutal na nemocniční lůžko, z něhož se bohužel domů nikdy nevrátil a nevrátí. Jeho zesláblé tělo už na boj se zánětem nemělo dost sil. Ondřej zemřel 14. března 2025, obklopen svou rodinou.
Poděkování
Předem děkujeme každému, kdo se rozhodne pozůstalou rodinu podpořit – ať už finančním příspěvkem, hřejivým slovem či třeba sdílením příběhu. Vaší pomoci si velmi vážíme.
