Jmenuji se Lucie, je mi 42 let a většinu života jsem byla zvyklá spoléhat sama na sebe. Dětství jsem prožila v dětském domově, protože doma jsem se necítila v bezpečí. Přesto jsem se snažila postavit na vlastní nohy, pracovala jsem a starala se o svou dceru.
Před sedmi lety jsem onemocněla vzácným onemocněním. Nemoc je nevyléčitelná avýrazně ovlivnila můj každodenní život. Kvůli zdravotnímu stavu se pohybuji s pomocí berlí nebo invalidního vozíku a pobírám invalidní důchod třetího stupně.
Každý den se také potýkám se silnými bolestmi.Nyní se potřebuji co nejdříve přestěhovat do nového bydlení. Mé finanční možnosti jsou ale omezené a sama nedokážu zaplatit nájem ani pořídit základní vybavení bytu. Požádat o pomoc pro mě není jednoduché. Celý život jsem pracovala a své problémy se snažila zvládat sama, tentokrát už to však bez podpory druhých nezvládnu.











