Představení sbírky
,,Život měříme skutky, a ne časem."
Tento citát, jehož autorem je Seneca, se stal velmi skutečným pro Honzu Kolaříka a jeho rodinu. Ve chvíli, kdy mladému tatínkovi byla sdělena zpráva, že agresivní rakovina, se kterou se potýkal, nereaguje na klasickou léčbu, dostala každá chvíle, kterou mohl strávit se svou milovanou čerstvou rodinou – manželkou Luckou a dcerkou Nelinkou, úplně jiný rozměr.
Touto sbírkou chceme pomoci naší sestře Lucce, aby přes neutuchající bolest a smutek po ztrátě manžela a tatínka malé Nelinky nemusela tolik myslet na materiální statky.
Komu pomůžeme?
Honza byl velmi aktivní člověk, věnoval se mnoha sportům – velmi rád běhal (do propuknutí nemoci se zúčastnil všech ročníků závodu VltavaRun, běhal triatlony a závodil na běžkách), rád plaval, jezdil stovky kilometrů na kole, hrál volejbal, ferraty zdolával levou zadní a moc rád cestoval, poznával svět. Když se mu splnilo jeho velké přání – založit rodinu – jistě již v hlavě plánoval velká dobrodružství, která spolu zažijí, přestože Nelinka se na něj zatím pouze smála ze zavinovačky.
Bohužel již žádné nedokáže zrealizovat. Před Vánoci odešel Honza do jiného časoprostoru, přestože jsme do poslední chvíle společně s nimi věřily, že změna je možná. Honza s Luckou vynakládali neuvěřitelnou energii na zlepšování Honzy stavu a veřili stále v možnost uzdravení. Lucka s Nelinkou mu byly po boku, několik měsíců skoro nebyly ve svém domově a cestovaly a stěhovaly se, jak bylo potřeba, aby s ním mohly být co nejvíce. Jejich společná cesta skončila v hospicu, ve kterém se na nějakou dobu zabydleli. Lucka dělala vše pro to, aby s ním mohla být a vyjádřit mu svou neutuchající lásku a podporu i v té poslední chvíli.
