https://www.ceskatelevize.cz/porady/10117034229–168-hodin/
Jsem adoptivní maminka 5 leté Emičky, která v loňském roce musela podstoupit transplantaci kostní dřeně. Z toho důvodu jsme vyhledali biologické sourozence, z nichž 2 ze 3 byli shodní a mohli Emičce darovat své krvetvorné buňky. Kostní dřeň se Emičce zatím díky bohu zdárně přihojuje a díky tomu, jsme v létě mohli začít jezdit navštěvovat bratry do dětského domova.
V dětském domově jsme se poznali se všemi 3 mi bratry, kteří tam bydleli. Jezdili jsme za nimi pravidelně a později začal ten nejstarší z nich jezdit i sám k nám. Vyjádřil se, že by s námi chtěl bydlet, že si vždy přál rodinu. A tak po zváženích všech pro a proti jsme si požádali žádost na Městský soud v Brně a Láďu nám nakonec svěřili do poručnické péče. Fakt je ten, že pro 16 letého kluka je to obrovská změna, na kterou si zvyká velmi těžko. Rodinu si sice přál, ale nyní bydlí 120 km od svých dalších bratrů, změnil střední školu a je pro něj těžké najít si zde kamarády. Moc by si přál, abychom se společně odstěhovali do Boskovic. V současné době, na toto ale bohužel nemám dostatečné finance.
Emičku jsem si osvojila jako samožadatelka, stejně tak Láďu, jsem s nimi sama. Vzhledem k Emiččinu zdravotnímu stavu, nejsem nyní schopna nastoupit do zaměstnání – potřebuje celodenní péči, kdy je její imunita stále ještě ohrožena a není možné, aby nastoupila do mateřské školy. Náš současný příjem je pouze příspěvek na bydlení a na dítě a moje podpora v nezaměstnanosti, která už bude za pár měsíců také končit.
Částka by byla využita na uhrazení kauce nového bydlení tak, aby Láďa byl ve svém známém prostředí, aby mohl začít chodit do školy, kterou má tak rád a abychom měli peníze na výdaje spojené se stěhováním a také vybavením bytu.
Moc dárcům předem děkujeme
