Představení sbírky
Roztomilý malý chlapeček s krásným úsměvem jménem Davídek, kterému budou v lednu 3 roky. V současné chvíli je odkázán na péči svých rodičů, jelikož jeho péče spadá do 3 stupně těžké závislosti. Narodil se předčasně o 3,5 měsíce. Zprvu vše vypadalo v pořádku, ale byl to teprve začátek. Největší šok nastal při diagnóze sluchové neuropatie a dětské mozkové obrny, kdy se každý den začal točit kolem Davídka pravidelným cvičením, rehabilitacemi a častými návštěvami doktorů. V současné chvíli je náš cíl, postavit Davídka na nohy a posunout psychomotorický vývoj. Doposud jsme vše zvládali s manželem sami, ale k dalším posunům v jeho vývoji potřebujeme pomoc odborníků při intenzivnějším neurorehabilitačním cvičení a následné terapii na Bemer přístroji s využitím 3 krát denně, což v běžném ambulantním provozu rehabilitačních zařízení není možné a je v tuto chvíli nad naše finanční možnosti. Bohužel většinu terapií pojišťovny nehradí.
Příběh malého bojovníčka Davídka
Davídek se narodil v 25+4 tt. S váhou pouhých 890g a 36cm byl po první minutě kontaktu se svými rodiči odebrán, zaintubován a následně odvezen v inkubátoru na JIP, kde strávil celé 3 měsíce. Jeho stav byl doprovázen několika komplikacemi a to infekcí, opakovanou žloutenkou a ve druhém měsíci operací obou očí – retinopatie. Jelikož měl Davídek při narození velmi špatně vyvinuté plíce, byl až po 117 dnech odpojen od kyslíku a sám se konečně pořádně nadechnul. Jako prvorodiče jsme si ani nepřipouštěli, že by vše mělo být jinak a v den, kdy jsme konečně mohli domů po 4 měsících pobytu v nemocnici, byl naším dnem nejšťastnějším.
V prvních měsících jsme byli upozorněni, aby jsme se s Davídkem zdržovali, co nejvíce doma a jezdili jen na nutné kontroly po lékařích, jelikož po tak dlouhé době na kyslíku trpí na Bronchopulmonální dysplázii a byl velmi maličký s takřka žádnou imunitou. Měli jsme obrovskou radost, že jsme jako rodina pohromadě, takže se nám nezdálo nic divné.
V průběhu měsíců jeho růstu jsme si začali všímat, že jeho psychomotorický vývoj se opožďuje. Měl i velmi slabé reakce na zvuky. Od pátého měsíce jsme začali s Davídkem cvičit Vojtovu metodu. Po několika vyšetřeních sluchu jsme se dozvěděli, že Davídek takřka neslyší, byla mu zjištěna sluchová neuropatie. Bylo velmi těžké přijmout to, že by nás nikdy Davídek neslyšel. S manželem jsme si toto ani trochu nepřipustili a díky víře se Davídek s neslyšitelností posunul na křivku slyšitelnosti v průběhu 2 let, prozatím se sluchadly, ale s obrovskou radostí ve tváři.
V prvním roce byla neuroložkou zjištěna dětská mozková obrna, kdy nás tato zpráva opět velmi zasáhla, ale nezlomila, protože Davídek nás potřebuje a především musíme být stále jeho oporou.
A jak se říká, naděje umírá poslední, ani my se s manželem nehodláme vzdát. Každý měsíc se posouváme krůček po krůčku a i přesto, že za chvíli bude Davídek mít už 3 roky, tak je velmi šikovný, kdy se s takřka nepohnutí, dnes umí přes nožičky posouvat po zemi na zádech, občas se otočí na bříško a podaří se mu uchopit i hračku.
Prozatím je zcela odkázán na naší péči, hlavně při jídle, jelikož neudrží ani lžíci a pro ochablé svalstvo na pusince nepozře větší kousky jídla než je velikost rýže. Stále neudrží hlavičku. Trpí na ABKM a reflux, který vše ztěžuje. Tato těžká zkouška nás prověřuje každý den, ale Davídek za to stojí a my víme, že jeden den chodit bude. S Davídkem kromě cvičení, které má několikrát denně, chodíme plavat, dále na hipoterapii, bobatha, znakovou řeč, logopedii a další jiné terapie. Snažíme se mu dát vše, co je v našich silách, ale poslední dobou jsou některé možnosti nad naše síly. Jedná se především o možnost Davídka posunout ve vývoji cvičením pomocí neurorehabilitace. V případě, že bude tato terapie moc náročná pro něj samotného, dá se rozptýlit i na další roky spolu s rozdělením částky, která poté vystačí na období delší jednoho roku.
A jelikož jsme s Davídkem prošli už i různými rehabilitačními a lázeňskými pobyty, tak nám kromě neurorehabilitace, která má obrovské výsledky za poslední roky byl doporučen i přístroj zvaný Bemer, který u dětí s dětskou mozkovou obrnou pomáhá jako podpůrná terapie. Kromě podpory imunity stimuluje mikrocirkulaci, takže dochází k lepšímu okysličení všech tkání a jejich zásobování živinami.
Já i manžel svého syna milujeme nadevše, ale už nyní vím, že do práce se jen tak nevrátím, jelikož Davídek vyžaduje 24 hodinovou péči a některé další cesty kupředu jsou pro nás finančně nedostupné.
