Adélka se narodila jako zdánlivě zdravé miminko. Ve 4 měsících se začal projevovat opožděný psychomotorický vývoj. Začal kolotoč vyšetření, kdy byl na neurologii diagnostikován centrální hypotonický syndrom. Začali jsme cvičit 4× denně vojtovu metodu.
Na základě magnetické rezonance, která byla provedena v prvním roce, byla diagnóza upřesněna na jednu formu dětské mozkové obrny – paleocerebellární syndrom.
Adélka má zmenšenou tu část mozku, která zajišťuje koordinaci pohybů (jemných, přesných, rychlých) a udržování rovnováhy. Áďa má narušenou rovnováhu, pohybovou koordinaci, problémy s jemnou i hrubou motorikou a poruchu řeči (vývojová dysfázie a dysartrie). Její řeč je pro cizího člověka méně srozumitelná.
Adélka do jednoho roku jen ležela, ve dvou letech seděla. Poprvé se pokoušela postavit na nohy ve 4 letech. V 5 letech se s pomocí začala pokoušet o první krůčky. Samostatné chůze byla schopna až v 8 letech. Do té doby se pohybovala převážně na invalidním vozíku. Přesto je její chůze nestabilní a nejistá, nerovnosti zvládá jen s dopomocí. Od dvou let pravidelně jezdí do lázní.
Adélka má mentální retardaci, oční vadu (krátkozrakost 6 dioptrii). V 15 letech jí byl diagnostikován atypický autismus. Trpí silnými úzkostmi, na které bere léky. Ve svých 17 letech stále potřebuje dopomoc při běžných úkonech jako je hygiena, stravování, při nerovném terénu, oblékání, obouvání apod.
Pro Áďu je velkou oporou naše labradorka Mia.
