Náš život se změnil během několika vteřin.
Byla neděle 1. března, kdy jsme vyrazili na rodinný výlet na Drápské světničky. Chtěli jsme si jen užít hezký den v přírodě. Adámek přírodu miluje. Je to velmi čilý a aktivní kluk, který doma téměř neposedí – stále běhá venku, hraje fotbal, jezdí na kole či koloběžce. Je to dítě plné energie, radosti a chuti objevovat svět.
Ten den vypadal jako obyčejný rodinný výlet. Procházeli jsme se mezi skalami, povídali si a užívali si společný čas. Nikdo z nás tehdy netušil, jak rychle se může všechno změnit.
Adámek vylezl na strom. Nebylo to nic neobvyklého – lezl na stromy už mnohokrát. Tentokrát však pod ním praskla větev.
V jedné vteřině se ulomila a Adámek spadl z výšky přibližně 3,5 metru přímo na záda. Ten okamžik se mi navždy vryl do paměti – strach, bezmoc a jediné přání: aby byl v pořádku.
Nacházeli jsme se v náročném terénu, v lese mezi skalami, kam se záchranáři dostávají jen velmi obtížně. První k nám dorazili hasiči, a kvůli nepřístupnému terénu byl přivolán i vrtulník. Záchranáři se k Adámkovi slanili z helikoptéry, ošetřili ho na místě a poté ho letecky transportovali do Fakultní nemocnice v Motole.
Pro každého rodiče je asi nejhorší chvíle, když stojí vedle nemocniční postele svého dítěte a čeká na zprávy od lékařů.
Tam jsme se dozvěděli diagnózu, kterou žádný rodič nechce slyšet: Adámek má zlomené tři hrudní obratle – T6, T8 a T10.
Naštěstí nedošlo k poškození míchy, za což jsme nesmírně vděční. Přesto nás čeká dlouhá a náročná rekonvalescence – lékaři odhadli minimálně tři měsíce léčby.
