Pomáháme Kačce a jejím synům po smrti tatínka

Sbírku se rozhodli založit nejbližší přátelé a rodina maminky Kačky, která zůstala po smrti svého manžela sama na dvě malé děti ve věku tří a šesti let.

Kateřina a Pavel se do sebe zamilovali tak rychle a láskyplně, že již do dvou let přivítali na svět syna Vojtíška. Tou dobou už měl Pavel stanovenou diagnózu – revmatoidní artritidu. Nemoc mu v té době nedělala žádné větší potíže a po čase přivítali na svět druhého syna Olivera, kterému říkají Olívka. I přes svou stanovenou diagnózu se Pavel dokázal o rodinu vždy plnohodnotně postarat a byl výborným manželem a otcem pro své syny. Pracoval jako administrativní pracovník úřadu obce Sluhy a o volných chvílích si vždy našel čas i na rodinné výlety. Klidné a radostí naplněné časy však přerušila další diagnóza – roztroušená skleróza. Ani ta ho však v rodinném životě a pracovní činnosti nijak neomezovala.

O Vánocích v roce 2023 se Pavlův stav rapidně zhoršil – silné bolesti kloubů, nehybnost rukou, otoky, rychlý úbytek na váze. Během jednoho měsíce Pavla všechny tyto komplikace upoutaly na lůžko, ze kterého se už nikdy nepostavil.

Týdny v nemocnici střídaly týdny v domácím prostředí, kdy se z jeho manželky Kačky stala pečovatelka na plný úvazek. Pavel už nikdy nedošel do práce, ani se sám nenapil, nenajedl, své děti fyzicky neobjal ani nijak nevypomohl své ženě v domácnosti.

Rodina zůstala téměř bez příjmu. Kačka se více než rok starala o svého muže a děti, docházela alespoň na pár hodin do práce, když to bylo možné, aby pokryla část nájmu, nákladů a základních potřeb, a veškeré úspory se zcela vyčerpaly.

Velmi rychle se začal Pavlův zdravotní stav ještě více komplikovat. Přidaly se infekce, problémy se zažíváním, časté zvracení, ještě rychlejší úbytek na váze, časté transfúze krve a nekončící bolesti.

V době, kdy byla Kačka po téměř nervovém zhroucení, nastala pro Pavla fatální operace, která se měla jevit pouze jako banální zákrok – zavedení sondy do žaludku. Od té doby začal Pavel pomalu odcházet – nebyl schopný komunikovat, brzy přestal vnímat, až nakonec po dlouhém boji dne 17. 2. 2025 v obklopení Kačky a jeho maminky Evy zemřel.

My všichni, kteří píšeme tato slova a známe celý příběh této rodiny, my, kteří jsme byli a pořád jsme v té nejtěsnější blízkosti Kačky, víme, že si zaslouží ten nejlepší možný život pro sebe a své osiřelé syny.

Nejmladší syn Oliver začal chodit do školky teprve nedávno a vlivem budující se imunity je ještě častokrát doma kvůli častým nemocem. Kvůli tomu Kačka ještě není schopna pracovat na plný úvazek a zabezpečit jako samoživitelka rodinu.

Vaše finanční prostředky budou použity na zajištění běžného provozu domácnosti (nájem, energie, neočekávané výdaje a opravy), školkovné, budoucí vzdělání dětí a volnočasové aktivity (obědy, kroužky, sportovní oblečení a vybavení pro sportovní aktivity) a všechny nutné a neodkladné lékařské výdaje.

Dědické řízení již bylo formálně dokončeno.

Chtěli bychom dopředu poděkovat všem těm, kterým nejsou tyto lidské osudy lhostejné.

Za maminku Kačku, syny Vojtěcha a Olivera.