Složili jste se na elektrický pohon na invalidní vozík pro Lenku

Dobrý den,

jmenuji se Lenka, je mi 30 let a trpím Facioskapulohumerální svalovou dystrofií. Už od dětství bojuji s tímto démonem a jako na houpačce se proplétám životem. Nyní ovšem nastalo prudké zhoršení mého zdravotního stavu a jsem už téměř nepohyblivá.

U mé dystrofie se jedná o stádium závažné svalové dystrofie s plně rozvinutým obrazem postižení svalů hlavy a krku, svalů skapulohumerálních (lopatky a paže), pevifemorálních (pánev a stehenní kost) i peroneálních (od lýtka po palec). 

Když mi bylo 13 let po ročních útrapách jsem se dozvěděla jméno mého celoživotního úhlavního nepřítele: Facioskapulohumerální svalová dystrofie. V průběhu let jsem se snažila žít jako všichni ostatní i když s omezeními, které moje nemoc přináší, pomocí individuálního vzdělávacího plánu jsem dokončila gymnázium, poté vysokou školu: Obor speciální pedagogika. Nastoupila do své první práce a žila život tak jak přicházel.

Ve 26 letech začal můj život nabírat na obrátkách, bohužel ne směrem, kterým bych si přála. Zdravotní stav se začal zhoršovat, každodenní aktivity byly čím dál náročnější, chodit do práce se zdálo být nemožné a volný pohyb v přírodě a na ulici se značnou obtíží. Musela jsem odejít z práce, zanechat koníčků, přestat dělat věci, které mě těšili. Musela jsem tedy začít znovu a jinak.

Smířená se situací jsem usedla na invalidní vozík, však naději a radost ze života jsem neztratila a bojuji dál. Život mě odměnit úžasnou manželkou, se kterou se těšíme na společný život, co nás čeká. Dnes už nemůžu dělat žádné fyzické aktivity bez pomoci druhé osoby a jsem plně závislá na péči mé ženy, a proto bych opět chtěla zažít pocit, kdy se cítím svobodná a samostatná. Zažívat dobrodružství a cestovat samostatně se svým pejskem.

Právě to mi umožní elektrický přídavný pohon na invalidní vozík, díky kterému se budu moci pohybovat samostatně a znovu se alespoň na chvíli stát svobodným člověkem, a to si přeje přeci každý z nás. :)

Penízky ze sbírky by byly použity na koupi a instalaci elektrického pohonu na invalidní vozík. Pohon zvládne překonat náročný terén, lesní cesty, štěrk a další peripetie vozíčkářského života. Sama bez pohonu bohužel neujedu ani metr na hladké silnici natož pak v náročnějším terénu, takže já i můj pejsek sníme o tom, že jednou spolu zvládneme jít na procházku do lesa, na pole a všude kam nás toulavé tlapky zavedou.

Pokud by se vybralo více peněz, než je stanovený cíl, všechny penízky by byly použity na boj s mým dystrofickým protivníkem. Zaplatili by se všechny výdaje spojené se životem dystrofika: různé rehabilitace, pomůcky pro vybavení v domácnosti (bezbariérovost atd.), popřípadě nové auto, bez kterého nemůžu fungovat. Zkrátka všechno, co by už tak těžký osud zase trochu odlehčilo.

Dovolte mi na konci mého příběhu poděkovat Vám všem, kteří se rozhodnete pomoci. Jste nejlepší <3 

S láskou Lenka, manželka Klárka a pejsek Knedlíček