Podpora malého Tomáška a jeho maminky po tragické ztrátě tatínka

Komu pomůžeme?

Tomáš, Monika a malý Tomášek tvořili krásnou mladou rodinu. Trávili spolu veškerý volný čas. Oba rodiče se snažili devítiměsíčnímu Tomáškovi věnovat maximum péče a pozornosti. Těšili se z pokroků malého Tomáška a z plánů o jeho i jejich společné budoucnosti.

To všechno však přerušila tragická událost, kdy nezodpovědný řidič způsobil dopravní nehodu, jejímž následkem Tomáš utrpěl mnohačetná poranění, včetně poranění míchy a mozku.
Tomáš byl převezen do nemocnice, kde byl udržován v umělém spánku, ale po ujasnění jeho prognózy bylo rozhodnuto o jeho odpojení od přístrojů a darování jeho orgánů, včetně srdce, pro záchranu jiných životů.

Monika, Tomášova žena a maminka jejich syna Tomáška, nyní zůstala na péči o potomka sama. Ukončila rodičovskou dovolenou a vrátila se zpět do práce. Je učitelkou na základní škole.

Finanční sbírka nemůže vynahradit absenci životního partnera a táty. Může ale Monice a Tomáškovi pomoci s budoucností a zabezpečením důstojného rodinného života.

Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?

Vybraná finanční podpora bude využita na náklady spojené s chodem domácnosti a zajištění základních potřeb: oblečení, strava, náklady spojené s chozením Tomáška do školky, pokrytí nákladů na energie atd.

Dáme jim tak společně šanci, aby, ač sami, zvládli nejbližší roky s důstojností a větším klidem a alespoň částečně zajistíme Tomáškovi to, co jeho táta už zajistit nemůže.

Děkujeme za finanční podporu.

Odkaz do nebe:

Můj milovaný Tome,

stále na Tebe vzpomínám. Na ty jedinečné chvíle strávené spolu s naším Tomáškem. Nestihli jsme jich moc, ale všechny byly krásné. Pořád mám před očima Tvůj úsměv, jiskru v očích a životní optimismus, se kterým jsi řešil všechny problémy. Vidím Tě všude. V našem bytě, na projíždějících motorkách i v autobusech, které byly Tvou radostí. Při každém oblíbeném jídle, filmu a na místech, která jsme spolu, nejen na motorce, navštívili.

Stále doufám, že se vrátíš.

Naše sny a plány, cesty do různých zemí – všechno to zůstalo nesplněno. Ani Tomášek se od nás sourozence nedočká. Chtěli jsme prožít dlouhý společný život a stáří, kdy se budeme navzájem smát našim vrásčitým tvářím.

Vždycky jsem věděla, že chci zemřít dřív, abych nemusela žít bez Tebe. Teď jen doufám, že nás odněkud stále sleduješ. Že vidíš, jak Tomášek roste, jak se učí a objevuje svět. Jak mi už i on řekl větu „Chci být motorkářem.“ To sis vždycky přál.

„Rodina je tam, kde život začíná a láska nikdy nekončí.“ Tato slova jsi mi napsal, když Tomášek přišel na svět a z nás se stala rodina. Naše láska k Tobě bude trvat navždy.

Děkujeme Ti za všechno.

S láskou,

Monička a Tomášek