Představení projektu
Podám ti ruku, sbírka pro rodiče samoživitele
V Mníšku pod Brdy jsme v září dělali benefici „Podám ti ruku“. Sbírka je pro mámy a táty samoživitele. Přispělo nám neuvěřitelné množství autorů knížek, obrazů a na pódiu jsme je stačili jen představit. Za čtyři dny jsme vybrali 159.004 Kč, které doputovaly na transparentní účet a pomohly hasit první problémy s nájmy, školou, obědy pro děti a třeba na pastelky a gumu na gumování, která je přeci běžná. Je, pokud se nerozhodujete o tom, co budete jíst.
Věřím v lidi.
U mě v obývacím pokoji se stala výstavní síň. Dárky, které se vybraly putují k majitelům a ještě je můj pořád obývací pokoj neprůchozí. Autoři řekli, ať jejich díla pomáhají dál.
A tak se stalo to, proč jsme na Donio.
Váš výběr dárků, třeba právě pro toho Ježíška, pomůže v tom, že rodiče samoživitelé budou mít svou štědrovečerní večeři, nákup v lednici a zaplacenou elektřinu a plyn.
Seznamy lidí, co potřebují pomoci, nechcete vidět, je to několik excelových archů a já excel nesnáším.
Otevírají se nůžky, které jsou děsivé. Maminky a tatínkové, kteří se starají o své děti nemají žádné finanční rezervy. Škola a pomůcky, obědy, nájem a třeba Ježíšek. Pro spoustu rodičů bolení břicha, ztráta sebevědomí a jedna věta, která se opakuje do kola: „nemáme na to, nemůžu to koupit.“ Taková ta parafráze šťastná máma nebo táta znamená šťastné dítě.
Loni na podzim jsem byla ve stejné situaci, ta situace mě dohnala k antidepresivům a do potravinové banky a Sousedského klubu Zuzany Vránové. Naučila jsem se vařit lečo na milion způsobů. Moje dcera už nebude nikdy vegankou ani vegetariánkou. Nesnášelo to. Jezdila jsem k Zuzaně jednou za čtrnáct dní. Maminek a tatínků, kteří měli hluboko do kapsy, začalo přibývat. Od září se seznam lidí zdvojnásobil.
Moje představa byla rozdělit dvoum holkám, kterým věřím částku 500.000 základ z Mníšku pod Brdy a z Benefice máme.
Tak teď tu druhou část.
Díky
Simona Vlková
Kdo za projektem stojí?
Jmenuji se Simona Vlková jsem mámou dvou dcer, tornádo co dokáže energií všechny převálcovat a taky někdo, kdo v momentě kdy ji ztratí, nemůže dýchat a ptám se sebe, proč tu jsem.
V prosinci minulého roku jsem si řekla o pomoc, nasadila antidepresiva. Začaly se mi klepat ruce a já si po dvou letech sedla k akvarelu. Začala jsem malovat křivá okna. Na sociálních sítích jsem vyvěsila svoje obrázky a dělám to do teď.
Jana Dušková z Mníšku pod Brdy mi hodila lano. Dala motivaci, řekla ať maluju a uděláme Benefici pro samoživitelé. To byl pohon. Pomoc druhým je totiž jednodušší, než když máte pomoc sobě.
Stalo se.
A já věděla ke komu peníze půjdou.
Zuzana Vránová a její Sousedský klub, který mě půl roku živil z potravinové banky a já viděla další rodiče, kteří si přicházejí pro pomoc nejen potravinovou, ale i právnickou a hezké slovo.
a další část rozdělíme maminkám, které nejsou v Sousedském klubu, ale máme na ně kontakty.
Tady jsou články, které vysvětlují, proč to dělám:
Na co vybrané peníze použijeme?
Peníze ze sbírky se rozdělí rovným dílem mezi Zuzanu Vránovou a maminky a tatínky na které máme kontakt.
Poměrná část ze sbírky půjde na náklady: dotisk reprodukcí, poštovné, balné, sociální sítě. Bez sociálních sítích a reklamy to nejde, i když si to lidé předávají mezi sebou, spoustu vašich kamarádů to, že to máte na své zdi nevidí. Možná se nám podaří náklady na sociální sítě snížit na minimum. To bych byla moc ráda. Proto prosím dejte o projektu vědět co nejvíce lidem.
Děkuju
Simona Vlková
